Radní Středočeského kraje dvakrát zamítli žádost rakovnického úřadu na zaplacení dlužné částky odborné firmě. Problematikou se nakonec ani nezabývali středočeští zastupitelé. Ti totiž nakonec zařazení bodu do programu jednání neschválili, i přes četné připomínky ze strany opozice.
Vedení Středočeského kraje argumentuje tím, že Rakovník si takovouto částku může dovolit zaplatit sám ze svého rozpočtu, peníze z havarijního fondu jsou podle nich určené malým obcím.
„Myslím si, že takovouto částku si může Rakovník dovolit zaplatit, neboť od kraje konkrétně město Rakovník dostalo dotace blížící se sto milionům korun. Získání peněz z havarijního fondu není rozhodně nároková věc," komentoval celou věc již dříve Marcel Chládek (ČSSD), náměstek hejtmana Středočeského kraje.
S podobnými tvrzeními rozhodně Rakovničtí nesouhlasí. Starosta města Rakovník Zdeněk Nejdl (ODS) Rakovnickému deníku řekl, že havarijní fond je určený na to, aby z něho byly prioritně hrazeny havárie na vodních tocích.
„O všem rozhoduje úřad s rozšířenou působností, nikoliv malé obce," podotkl starosta Zdeněk Nejdl. Ten zároveň sdělil, že zvažuje reakci na dopis hejtmana kraje Josefa Řiháka (ČSSD). Starosta Zdeněk Nejdl chce v textu uvést důvody, proč si myslí, že požadavek Rakovníka je oprávněný.
„Jsem optimista. Věřím, že když vše polopaticky vysvětlíme, tak snad radní Středočeského kraje přehodnotí svůj postoj a následně také své rozhodnutí," sdělil Zdeněk Nejdl. Podle něho je v zákoně uvedeno, že kraje mají vytvářet z příjmů za odběr podzemní vody (polovina poplatku za čerpání spodních vod jde do rozpočtu kraje, druhá pak do rozpočtu Ministerstva životního prostředí) havarijní fond, kde bude k dispozici částka deset milionů korun.
„Dokonce si myslím, že je povinností jej neustále doplňovat, aby v případě potřeby bylo deset milionů ihned k dispozici. Prioritně se pak z tohoto fondu hradí právě ekologické havárie na vodních tocích," vysvětlil Zdeněk Nejdl a dodal: „Kromě toho se také v zákoně uvádí, že by se tyto vybrané peníze měly vracet zpět do regionu."
Podle Zdeňka Nejdla je také zcela mylný důvod nedostatku peněz na tomto účtu. „To je nesmysl. Peníze jsou jen využívány na zcela něco jiného, než k tomu, k čemu jsou určené. Středočeský kraj za rok 2012 získal na poplatku šedesát osm milionů korun. Rakovnická firma Ravos zaplatila v roce 2013 částku okolo 3,2 milionu korun, z toho polovina šla do rozpočtu kraje."
„Je to nešťastný precedens a hlavně velmi špatný signál pro starosty obcí v kraji. Je možné, že rozpočet města Rakovník zmíněnou částku v krajním případě unese, ale za řádnou a rychlou likvidaci ekologické havárie by neměla být žádná obec trestána," vyjádřil svůj názor Petr Stříbrnský, zastupitel za TOP 09, který návrh připravoval. Existuje totiž obava, aby to neovlivnilo rozhodování obcí při případných dalších podobných haváriích.
„Pozdní nebo špatné rozhodnutí v takovém případě může ovlivnit kvalitu pitné vody pro tisíce obyvatel kraje. V tu chvíli se toto nestandardní chování rady kraje netýká jen Rakovníka a Černošic, ale každého obyvatele Středočeského kraje," dodal Petr Stříbrnský.
O tom, že Středočeský kraj by měl částku zaplatit, je přesvědčený i místostarosta Jan Švácha. Ten zmínil, jak reagovalo Ministerstvo životního prostředí na dopis, kde Rakovničtí poukazovali na nesprávnost rozhodnutí kraje.
„Oprávněnost požadavku na proplacení potvrdil i ministr životního prostředí ve svém dopise starostovi Rakovníka," řekl Jan Švácha. Jak již bylo zmíněno v úvodu, rakovničtí radní rozhodli na svém posledním zasedání o zaplacení dlužné částky odborné firmě, která ekologickou havárii zlikvidovala.
Radnice tak schválila rozpočtové provizorium, aby mohla dluh zaplatit. Nejvíce peněz putuje z položky pro „Zateplení 3. ZŠ Rakovník", a to rovných 176 tisíc korun. Tuto možnost už naznačil dříve starosta Zdeněk Nejdl. Radnice ale zároveň požaduje ve svém usnesení, aby ji Středočeský kraj informoval o čerpání z havarijního fondu v roce 2013. Radní chtějí vědět, komu byly za uplynulý rok poskytnuty peníze z havarijního fondu, za jakým účelem a v jaké výši.
