Jak jste se dostal do České republiky?
Rodiče sem odjeli za prací. Narodil jsem se na západní Ukrajině v hezkém městě Stryj asi sedmdesát kilometrů od Lvova, od druhé třídy už jsem chodil na Základní školu v Roztokách a na druhý stupeň potom do Křivoklátu. Protože mě zajímá ekonomika a chci získat odbornost a dobré uplatnění, studuji obchodní akademii a jsem tu hodně spokojený.

Pamatujete si na své jazykové začátky z češtinou?
Nejdříve jsem rozuměl částečně, ale neuměl toho moc říct. Hodně jsem jazyk pochytal z televize, třeba z pohádek a filmů, také z doučování nebo od kamarádů na fotbale. Čeština není lehká, ale dnes už jsem na tom gramaticky lépe než rodiče a mluvím dobře, odlišnost se pozná jen z přízvuku.

Jak se Ukrajinců v České republice dotýkají válečné události v jejich vlasti?
My jsme do poslední chvíle věřili, že válka nebude. Na Ukrajinu často jezdíme za rodinou a příbuznými, naposledy na nedávné svátky, teď jsme v kontaktu přes mobily a internet. Z Ukrajiny už sem přijela teta s malým synem, strejda policista zůstal na Ukrajině. Snažíme se vzájemně si hodně pomáhat, část rodiny se chystá přijet, jsou na cestě nebo na hranicích.

Ukrajinský velvyslanec v Arménii, Denys Avtonomov.
Ukrajinský velvyslanec v Arménii Denys Avtonomov: Vážíme si české podpory

Lyubomyr Kovalskyy.Lyubomyr Kovalskyy.Zdroj: Deník/Miroslav KolocJaké jsou vaše bezprostřední pocity z celé situace?
Nás Ukrajince to všechno semklo dohromady a to je moc příjemný pocit. Ohledně obrany si na Ukrajině věří vedle armády i obyčejní lidé, dobrovolníci, vyrábějí zápalné láhve, darují krev, pomáhají si. Ten pocit, že jsme spolu, jsem vnímal hodně i na Václavském náměstí, vnímám ho, když sleduji našeho prezidenta. Předpoklad Rusů se nesplnil, nevědí, co s námi, Ukrajina bojuje za svobodu, kterou si zasloužíme, my chceme žít, pracovat, žít šťastně v rodinách. Věříme v zázrak, modlíme se a držíme spolu.

V Rakovníku i v celém Česku spustila válka na Ukrajině a vlna uprchlíků obrovskou vlnu solidarity a pomoci. Co tomu říkáte?
My to tu všichni vidíme. Pro nás je důležitá materiální a finanční pomoc, ale hlavně pro nás hodně znamená, že jsou lidé s námi a že vidí boj Ukrajinců i za celou Evropu. Když tu vidíme ukrajinské vlajky a cítíme od lidí podporu, to je pro nás hodně.