Mezi školami, které se do projektu organizovaného vzdělávacím programem Jeden svět na školách, za kterým stojí Člověk v tísni, zapojily, byla také Střední zemědělská škola Rakovník. A byla jediná ze všech středních škol na Rakovnicku.

S nápadem zapojit se do celostátního projektu přišli sami studenti, konkrétně druháci. S organizací a přihláškou jim potom pomohla vyučující Kateřina Pelcová, která si také dohled nad prezidentskými volbami vzala na starosti. A jak to u takových „školáckých“ voleb chodí? Přesně jako u těch oficiálních, jen s tím rozdílem, že jejich výsledky jsou neplatné. Všechny ostatní náležitosti ale musí sedět.

„Vyhradili jsme si na volby jednu učebnu, kam studenti mohli chodit vždycky o přestávce. Řádně připravená byla samozřejmě i plenta a místo pro povinnou tříčlennou volební komisi. Tu jsme volili právě z řad studentů druhých ročníků, kteří si volby vlastně vymysleli. Zasedali v ní v úterý i ve středu dopoledne,“ popsala podrobnosti vyučující Kateřina Pelcová.

Chybět nemohla ani jedna z nejdůležitějších volebních potřeb, urna. Tu si studenti sami vyrobili. Mohlo k ní až 135 právoplatných voličů, z nichž 95 k urně skutečně přišlo. Volební účast na škole tak čítala necelých 71 procent. Akce má studenty nejen nenásilnou formou seznámit s českou politickou scénou, ale zároveň může přinést srovnání volebních preferencí mezi mladými lidmi. „Někteří studenti měli názor, že je zbytečné, aby k volbám chodili, když vlastně nejsou skutečné. Snažila jsem se jim vysvětlit, že může být zajímavé zpětně sledovat, jak a v čem se liší názory ostatních mladých lidí. Tedy generace, která pak k volbám skutečně půjde,“ vysvětlovala Pelcová.

Volby si zároveň mohli vyzkoušet i ti, kteří zatím k těm „opravdovým“ podle zákona jít nemohou. Pro ně totiž platí povinnost plnoletosti, zatímco ve studentských může k urně mládež s občankou.

To je ale jedna z mála výjimek, čím se studentské volby od těch reálných liší. Stejně jako si za měsíc bude celá republika volit z devíti kandidátů, měli stejné možnosti i studenti. Místo poslouchání politických debat si o nich společně povídali.

„Ve třídě jsme si jednotlivé kandidáty společně procházeli. Snažila jsem se studentům udělat představu, kdo se o post hlavy státu vlastně uchází, zprostředkovat jim jejich hlavní myšlenky a poukázat na jejich sebeprezentaci. Protože faktem je, že patnáctiletí se o politiku prostě ještě nezajímají, i když výjimky jsou,“ řekla Kateřina Pelcová.

A koho si rakovničtí studenti nakonec zvolili za svého prezidenta? Na prvním místě se s třiadvaceti získanými hlasy umístila stávající hlava státu, tedy Miloš Zeman, který kandiduje opakovaně. S jednadvaceti hlasy obsadil stříbrnou příčku Jiří Drahoš a na třetím místě se skóre sedmnácti hlasů skončil prezidentský kandidát Marek Hilšer. Studenty však ještě čeká druhé volební kolo.

Výsledky

1. Miloš Zeman - 23 hlasů
2. Jiří Drahoš - 21 hlasů
3. Marek Hilšer - 17 hlasů
4. - 6. Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek, Mirek Topolánek - po 6 hlasech
7. - 9. Pavel Fischer, Petr Hannig, Michal Horáček - po 4 hlasech

Účast

Celkem 135 oprávněných voličů, 95 se zúčastnilo (70,37%), 4 hlasy byly neplatné