Trojice studentů rakovnického gymnázia - Tereza Matějková, Anna Horáčková a Jakub Zechovský - vyhrála čtvrté místo v prestižní dějepisné soutěži.

V aule chebské 'ekonomky' se uskutečnil už jubilejní 20. ročník klání, které pořádá chebské gymnázium. Na téměř 250 studentů ze 75 škol z celé republiky (dvě ze Slovenska) zde čekalo víc než sto otázek. Studenty podpořily už svou přítomností významné osobnosti, jako například historik Petr Čornej, publicista Stanislav Motl, známý český chirurg Pavel Pafko či předseda senátu Milan Štěch.

Kromě samotných studentů a vedení rakovnického gymnázia má z úspěchu samozřejmě obrovskou radost i vyučující Jana Suková, která studenty už od dubna na soutěž připravovala. Ta konkretizovala: „Jakub, Terezka a Anička mají letos za sebou mnohem náročnější přípravy. Téma bylo: Od válečné pohromy k vrcholům barokní kultury, což zahrnuje období od roku 1618 do roku 1740, tedy 120 let českých dějin. Tentokrát to bylo na rozdíl od jiných ročníků soutěže dlouhé období a pro studenty dvojnásobek práce. Museli nastudovat obrovské množství literatury a zpracovat je. Nakonec to ale zvládli a vyhráli pro školu krásné umístění.”

Je třeba dodat, že rakovničtí gymnazisté se v posledních letech vždy v této soutěži umístili v první desítce. „Tohle je ale zatím naše nejlepší umístění,” doplnila Jana Suková.

A co na ocenění své píle a opravdového zápalu pro znalost historie říká Jakub, Tereza a Anna?

Jak vlastně taková příprava na dějepisnou soutěž vypadá?

Paní profesorka nám připravila společný harmonogram a seznam doporučené literatury, kterou předem zasílá organizátor soutěže. Tu jsme si četli během prázdnin. A pak jsme se připravovali každý samostatně s tím, že jsme se dvakrát do týdne scházeli a říkali si navzájem, co jsme nastudovali, abychom měli všichni přehled o všech tématech soutěže.

Které téma vám při soutěži šlo nejhůře?

Asi poznávačka památek.Ty byly z počátku baroka a dlužno říci, že jich je v naší zemi mnoho. Jen pražské památky jsme měli na sto stránek a mimopražské asi na padesáti stránkách. Stačí, že vám předloží fotku památky z jiného úhlu a stavba náhle vypadá zcela jinak. Nepoznali jsme třeba zámek Plumlov, o jehož existenci jsme vůbec nevěděli. Loni to byl zase zámek Bludov. Vždy se něco najde. Nejtěžší je také odhadnout před samotnou soutěží, co je stěžejní se naučit, co by tam ještě mohli dát a co už je zbytečné se učit, neboť těch informací byla strašná spousta. Testy nelze napsat na sto procent. Dokonce Petr Čornej, přední český historik, se před soutěží svěřil s tím, že v první části (soutěž je složena ze čtyř různých částí), kde si vybíráte ze čtyř správných možností A, B, C, D, udělal sám dvě chyby. Říkal, že některé otázky jsou tak těžké, že by je ani nedal ke zkoušce při bakalářském studiu dějepisu.

Co jste vlastně vyhráli?

Ceny prvních čtyř míst byly opravdu hodnotné. My vyhráli každý svůj foťák a pro naši školu dataprojektor.Za třetí místo byl dotykový mobil, první místo, myslím, notebooky a předseda senátu pozval vítězný tým na pohoštění do senátu.

Které období máte v české historii nejraději?

Jakub: Já osobně středověk. Je tam možné nalézt ještě mnoho otevřených otázek.
Tereza: Také středověk. Asi i kvůli tomu, že se na základních i středních školách nestíhá toto období tolik probírat.
Anna: Světové války. Taky díky tátovi, kterého také baví historie.

A které osobnosti z našich dějin si nejvíce vážíte?

Po chvíli váhání odpovídá nejprve Tereza.
Tereza: Jindřicha Matyáše Thurna, který vedl třetí pražskou defenestraci roku 1618. Obdivuji jeho odvahu.
Anna: Jana Ámose Komenského. Nemusím vysvětlovat proč… to jistě každý pochopí.
Jakub: Já povstalce moc nemusím, ale napadá mě možná jméno Arnošt Vojtěch z Harrachu, pražský arcibiskup, který odvedl velký kus práce a zasadil se mimo jiné hodně o to, aby přežila pražská univerzita.

Které ze soutěžních kol bylo pro vás nejzajímavější?

Asi čtvrté. Organizátor oslovil známé osobnosti, aby na kameru přečetly ukázky z literárních děl.
Pak se nám ty ukázky promítají a my máme uhodnout dílo a autora. Mezi předčitateli byly letos takové osobnosti, jako třeba Dominik Hašek, Karel Gott, arcibiskup Dominik Duka, Václav Hampl, rektor Karlovy University v Praze, či profesor Josef Koutecký, který se zabývá výzkumem a léčbou onkologických onemocnění dětského věku.

A vyučující Jana Suková ještě dodává: „Každý účastník soutěže si odvezl knihy. Pro všechny byly totiž vybrány sponzorské dary za 812 tisíc korun, za které byly právě tyhle knihy pořízeny. Každý student, když přijde, tak má na tom svém místě jako dárek na uvítanou vyrovnám štos literatury. To je úctyhodné. A ještě je třeba upozornit, že pořadatel oslovuje i města a naše rakovnická radnice nezůstala stranou a také přispěla na pořádání soutěže.”