V krajském kole Středoškolské odborné činnosti (SOČ), které se konalo v Kladně na Střední průmyslové škole stavební a Obchodní akademii, reprezentovali Gymnázium Zikmunda Wintra v Rakovníku: Jan Břehovský, Jakub Krieger, Tomáš Kup, Pavla Lokšová, Astrid Peruthová, Petr Pešek, Hana Staňková, Lucie Šváchová, Petr Zeman a Eva Zusková z O7; Anna Lacinová, Martin Šašek z C3B a Jiří Tůma z C3A.
„Jejich práce byly výborné a všichni si zaslouží velkou pochvalu za účast v krajském kole SOČ, ale zvítězit a postoupit do celostátního kola mohli samozřejmě jen ti nejlepší,“ uvedla za profesorský sbor Markéta Syrovátková.
A tak do celostátního kola SOČ, jež se koná 13.-15.6.08 ve Varnsdorfu, se dostali ti, kteří se umístili na 1. a 2. místech v jednotlivých oborech.
Jan Břehovský - Měření topného faktoru tepelného čerpadla
Anna Lacinová - Louka u Sv. Huberta-botanický průzkum
Petr Zeman - Měření dopravních intenzit pro potřeby dopravní telematiky a elektronického mýtného v ČR.
2. místo obsadili:
Tomáš Kup - Kožešinová zvířata chovaná v ČR
Martin Šašek - Historická a současná výroba vitráží
„Gratulujeme a přejeme hodně úspěchů do dalšího kola,“ zdůraznila Markéta Syrovátková.
A nyní vám trochu blíže představíme vítěze:


Petr Zeman


Můžeš nám o sobě něco říci?
Nejvíce mne zajímají počítače, ke kterým mne dovedl už ve dvou letech táta. Dá se říci, že počítače jsou můj hlavní koníček a dnes už i přivýdělek.
Mohl bys čtenářům Rakovnického deníku trochu přiblížit téma, na kterém jsi pracoval?
Byl to Projekt 2005, kdy se měřily dopravní intenzity a z výsledku projektu se pak stanovovaly poplatky za mýtné v České republice.
Proč sis zvolil právě toto téma?
Jelikož jsem se projektu pod vedením svého otce sám zúčastnil. On na projektu dělal a já měl možnost pracovat s moderní technikou a také se zúčastnit projektu ministerstva dopravy.
K jakému výsledku jsi došel?
Vytvořily se grafy, z nichž se pak zpracovaly mapy dopravních intenzit v České republice. Z nich se pak stanovily poplatky za mýtné. V současné době se uskutečňují přípravy na třetí měření v roce 2008/2009 a opět se ho mohu zúčastnit.
Co ti tato práce přinesla?
Baví mě to. Bylo to něco nového. Velmi mne zajímají technologie, které se při měření používají .
Tvé plány do budoucna?
Rád bych jednou pracoval v nějaké technologické firmě. Něco jako můj táta, která připravuje projekty většinou pro ministerstvo dopravy.


Tomáš Kup


Na co ses ve své práci zaměřil ty?
Ve své práci rozebírám chovy zvířat. Popisy jejich každodenního života na farmách v České republice. To byla jakási chovatelská část práce. Pak byla část ochranářská, kde řeším východiska z toho, jak by se dalo ubrat z rizik chovu, aby zvířata byla chována v co nejlepších podmínkách. Pak tam mám i část legislativní a část věnovanou organizacím, které se věnují ochraně kožešinových zvířat.
Kde jsi sbíral informace?
Od svých konzultantů, jeden je učitelem na odborné škole a druhý je předsedou vládní organizace věnující se ochraně zvířat. Myslím, že mohu říci, že jsem měl dva dobré konzultanty, kteří mi s prací hodně pomohli.
K čemu jsi tedy došel?
V České republice byl trvale zbytečný chov kožešinových zvířat, protože veškerá produkce kožek zvířat končí v zahraničí a my si kupujeme kabáty a další výrobky z kůže v zahraničí, takže prakticky u nás se kožešiny moc nevyužívají. A zvířata jsou tedy zbytečně zabíjena. Pokouším se najít z toho jakési východisko. Na konci je krátké zamyšlení, že je potřeba, aby se každý sám zamyslel nad tím, jestli je to potřeba za takovou cenu. Nechci ve své práci nahrávat ani jedné ani druhé straně.
Tvůj osobní názor na tento problém je tedy jaký?
Ten uvádím až v závěru práce, neboť ji nechci ovlinit, je ten, že jsem proti.
Jak si došel k tomuto tématu a jaké jsou tvé další plány?
Biologii mám rád jako koníček, ale mé plány vedou spíše k chemii. I když touto problematikou bych se rád zabýval i do budoucna aktivně. V jednom časopise jsem našel odkaz na organizaci Svoboda zvířat a pak jsem začal přemýšlet nad tématem kožešinových zvířat, o kterém jsem až té chvíle nic nevěděl.
Co nám můžeš o sobě ještě říci?
Baví mne muzika a sport.


Jan Břehovský


Co nám můžeš říci ty o své práci?
Tepelné čerpadlo používáme v rodinném domku k vytápění a já jsem toho využil a v práci jsem použil určité poznatky s provozem tohoto stroje.
Pomáhal ti někdo?
Měl jsem konzultanta svého dědu pana Miloše Kučeru, který má jednak určité zkušenosti s instalací čerpadla a jednak má vzdělání v oboru.
K jakému jsi došel výsledku?
Změřil jsem topný faktor, který vyjadřuje určitou efektivitu topného čerpadla. Čím vyšší efektivita, tím lépe pro konečného uživatele. A dále jsme do práce přidal určité zkušenosti s poruchami tohoto stroje. Práce tedy může sloužit pro běžného uživatele jako takový návod pro použití tepelného čerpadla.
Doporučil bys ho tedy?
Já bych ho doporučil především pro nízké provozní náklady.
Co tě ještě zajímá kromě fyziky?
Mám rád cestování, rád sleduji veřejné dění, politiku, zeměpis a počítače.
Co bys chtěl jednou dělat?
Spíše nežli o fyzice uvažuji o chemii a biologii.