Zatím co na konci března na některých místech České republiky ještě mrzlo, v dubnu panovaly teploty už okolo dvaceti stupňů. Příroda tímto rychlým oteplením zažila šok, se kterým se nyní musí vypořádat i člověk.

Srážky chybí a to pociťují už i někteří majitelé studní. „Obdrželi jsme zatím žádost z jedné obce, abychom vydali opatření na odběr povrchových vod,“ uvedla pro Rakovnický deník pracovnice Odboru životního prostředí z Městského úřadu Rakovník Milada Smékalová. A doplnila, že obce si sami žádají o vydání zákazu. Ale i jedna žádost je na květen hodně. Nejvíce jich obvykle přichází v létě, v červenci a v srpnu.

Suché a teplé počasí trápí také alergiky. Stromy a květiny naráz vykvetly a Čechy tak zasypal pylový prach. „Modlím se, aby už konečně pořádně zapršelo a ten pyl se trochu spláchl,“ stěžuje si alergička Petra. Standartní léky ji nezabírají a pylová sezona je pro ni o dost náročnější, než v minulých letech.

Sucho pak působí problémy zejména zemědělcům. Na Rakovnicku je situace o to horší, protože leží ve srážkovém stínu Krušných hor. „V letošním roce je to hodně kritické. V dubnu spadlo kolem deseti milimetrů srážek. Tak je to podobné jako v roce 2003, což byl pro zemědělce nejhorší rok za posledních pětadvacet let,“ uvedl pro Rakovnický deník předseda Agrární komory Rakovník Jaroslav Mikoláš.

Zavlažování na polích není a tak zemědělcům nezbývá nic jiného, než čekat na vydatný déšť. „Už jsou aplikované postřiky. Teď musí zapršet,“ vysvětlil Jaroslav Mikoláš. Ale dodal, že kdyby v nejbližších dnech zapršelo, stále letošní úroda nemusí dopadnout špatně. Přesná čísla budou zemědělci znát přibližně na konci května.

Zejména pro řepku je letošní počasí značně nevyhovující. Koncem března ještě byly mrazy a rovnou to přešlo na letní teploty. „Řepky jsou nižší, nemají tolik větví, ty jsou kratší a mají menší počet šešulí. Takže ten předpoklad úrody je už výrazně nižší,“ vysvětlil Jaroslav Mikoláš.

Podle Jaroslava Mikoláše ale řepka vláhu z půdy nebere a není tak hlavním důvodem, proč v Čechách ubývají podzemní vody. „Voda není, protože neprší, ne kvůli řepce,“ řekl Jaroslav Mikoláš. Podle kterého každá rostlina potřebuje ke svému růstu vodu, ať už je to obilí nebo třeba ječmen, ale řepka naopak půdu obohacuje. „Díky řepce obohacujeme půdu o organickou hodnotu a půda pak lépe udržuje vodu,“ vysvětlil Jaroslav Mikoláš.