Letos si připomínáme už 100. výročí této bitvy, která je jedním z nejvýznamnějších mezníků v boji za samostatný stát. Již v srpnu 1914 vznikla v ruské armádě Česká družina, jednotka dobrovolníků složená z Čechů žijících před válkou v Rusku. Její činnost spočívala v průzkumných akcích. Úspěchy, kterých dosáhla, vedly posléze k tomu, že ruské velení povolilo, aby se počet vojáků v České družině postupně začal zvyšovat také náborem dobrovolníků mezi zajatci z řad rakousko-uherské armády. V lednu roku 1916 se z příslušníků České družiny zformoval Československý střelecký pluk. Ještě v dubnu téhož roku z něj vznikla Československá střelecká brigáda. Jednotky brigády však neoperovaly společně, ale byly přidělovány různým divizím po celé ruské frontě jako průzkumné oddíly.
Mohutná Kerenského ofenzíva začala 1. července 1917, 2. července se do bojů zapojili také Čechoslováci. Brzy ráno začala dělostřelecká příprava, pak následoval útok obou finských divizí na křídlech čs. pluků. Z předsunutého stanoviště, vyběhli granátníci I. praporu 1. čs. střeleckého pluku. Útok započal!
Seznamy ztrát Čs. střelecké brigády z bitvy u Zborova se různí a není tedy možné brát počet obětí bitvy za zcela přesný. Dle posledních zjištění měla brigáda na frontě u Zborova 173 padlých v boji, 29 zemřelých na následky zranění a 32 nezvěstných. U celkem 234 legionářů známe jejich jména. Posledním místem jejich odpočinku se většinou stala tzv. Bratrská mohyla u vesnice Cecová, kam byly později přeneseny ostatky i těch, kteří byli pohřbeni na bojišti.
Z Rakovnicka ve Zborově zahynuli: Gustav Pichrt z Lužné, František Vladimír Vajc z Lišan, Josef Zach z Olešné a na následky zranění pak zemřel ještě Jiří Bretschneider z Rakovníka.
Statečnost těchto mužů uctili v neděli večer v urnovém háji v Rakovníku Miroslav Svítek, předseda Okresního výboru Svazu bojovníků za svobodu, starostka Hořesedel Jiřina Milerová, Zdeněk Ferštl, předseda Okresního výboru Československé obce legionářské v Rakovníku, Marie Ferštlová a místostarosta Rakovníka Miroslav Samaš.
