Smogovou situaci Český hydrometeorologický ústav současně vyhlásil i ukončil nejenom pro střední Čechy, ale rovněž pro Prahu a Ústecký kraj. K odvolání vedlo vyhodnocení naměřeného poklesu koncentrace ozonu. Smogová situace kvůli přízemnímu ozonu platila také v minulém týdnu. I tehdy byla vyhlášena ve středu – a platila až do pátečního podvečera.

Smog jsme zvyklí spojovat spíše se zimním obdobím, kdy výskyt škodlivin v ovzduší může být vidět jako „špinavá mlha“ i cítit. Tento klasický smog, označovaný jaké jako redukční nebo londýnský, je známý po staletí. Spojován bývá především se spalováním uhlí a v moderní době i s automobilovým provozem, přispívají však k němu i prašné provozy. Naopak letní smog byl objeven teprve před osmi desítkami let. Často se mu přezdívá losangeleský – podle města v Kalifornii, kde byl jeho výskyt zmapován poprvé. Vznik lze zjednodušeně přiblížit jako fotochemickou reakci na základě působení slunce na některé složky exhalací související s dopravou a další lidskou činností – zvláště na oxidy dusíku.

Hlavní součástí letního smogu je právě přízemní ozon (ten ovšem nemá nic společného s ozonovou vrstvou ve stratosféře ani s takzvanou ozonovou dírou). Před jeho vlivem by se měli chránit zvláště lidé s chronickými dýchacími obtížemi, astmatici a alergici, a dále menší děti a starší osoby. Citlivějším lidem může způsobovat například pálení očí; zmiňovány bývají také pocity malátnosti, snižování obranyschopnosti organismu – a dokonce se hovoří i o dlouhodobém působení s možným vlivem na předčasné umírání obyvatel měst (proti čemuž ovšem odpůrci zase mohou vytáhnout demografické statistiky). Vědci odhalili, že působení přízemního ozonu negativně ovlivňuje i fungování buněk rostlin.

Ilustrační foto.
Je třeba dýchat pomalu: byla vyhlášena smogová situace