Jeden z důvodů nám vysvětlil mluvčí ČHMÚ pro úsek meteorologie a klimatologie Petr Dvořák: „V počasí nad západní polovinou se projevuje efekt takzvaného föhnu. Ten je způsoben polohou tlakové níže nad severní Itálií, kdy po její přední straně proudí přes Alpy vzduch od jihu k severu."

Na návětrné (italské) straně hor vzduch vystupuje do výšky a přitom z něj padají srážky, tím se zbavuje vlhkosti. „Na severní straně Alp vzduch zase sestupuje již o něco sušší a dochází k rozpouštění oblačnosti a k celkovému oteplení," dovysvětlil Dvořák.

I ve vzdálenější minulosti se podobně teplé Vánoce vyskytovaly. „Teplá vánoční období se nepravidelně střídají se studenými, je to dáno globální cirkulací atmosféry a tím, jak v tom kterém roce jsou zrovna situovány řídící tlakové útvary," nastínil Dvořák. Existují také například názory, které letošní teplou evropskou zimu připisují slabé hurikánové sezóně v Atlantiku; možné to je, ale zatím nepotvrzené.

Dlouhodobý měsíční výhled počasí podle ČHMÚ vypadá, že teplý ráz zimy bude nadále pokračovat. „Z dlouhodobého hlediska naše zimy vrcholí obvykle v druhé polovině ledna nebo začátkem února, kdy bývají nejnižší teploty na roční průměrné křivce," dodal ještě k tématu počasí Petr Dvořák.