O výpravě „Trabantem napříč Afrikou" zajímavě a osobitě vyprávěl náčelník výpravy Dan Přibáň. Cestovatelé se na ni vypravili už v roce 2009. Ještě před ní si vyzkoušeli, co toto jednoduché vozidlo vydrží na Hedvábné stezce. Tu projeli pouze s jedním „trabíkem".
I když se to zdá neuvěřitelné, tým nadšených cestovatelů skutečně Afriku přejel pod heslem „Když se chce, tak to jde!" celý kontinent.

Od severu k jihu. Cestovali ve dvou trabantech Egu a Babu bez větších úprav na podvozku či motoru. I přes to, že jim všichni říkali, že to nepůjde.
Cesta napříč Afrikou byla skutečně náročná. A to jak pro posádku, tak pro vozidla. Naštěstí volba vozidla má i své nesporné výhody

„Jednoduchost celého automobilu nám umožnila veškeré závady opravovat, doslova řečeno, na koleně. S moderními stroji bychom nejspíše zůstali stát už v Egyptě," popisoval výhody trabantů Dan Přibáň.
Přejeli přes pouště, úrodné plošiny i rozsáhlé savany. Dostali se do mnoha významných míst. Setkali se jak s těmi turisticky známými, tak se dostali často i k těm lépe schovaným a často krásnějším památkám. A jakou zemi přítomným doporučil cestovatel Dan Přibáň k návštěvě?

„Nejlepší byla Namibie. Krásná Afrika, není tam moc turistů a přitom tam není nebezpečno." A zvěře tam pobíhalo také mnoho.

K vyprávění o cestě Afrikou se Dan Přibáň vrátil po úspěchu jejich poslední cesty přes Jižní Ameriku. O té Dan vyprávěl při jednom z cestovatelských večerů v Galerii Pavlíkov. Kromě trabantů tenkrát jely Amerikou jeden maluch (polský Fiat) a jedna Jawa 250 Anežka. Posádka byla dokonce mezinárodní. S maluchem jeli dva Poláci. Záhy po startu získali přezdívku Bolek a Lolek. Na motorce cestu zdolal Slovák Marek Slobodník. „Z garáže do garáže" výprava zdolala 21 124 km.

Autor: Jan Hoblík