Žák Jiří Chalupa (3.A) zvítězil v této prestižní soutěži ekonomicky zaměřených škol Středočeského kraje. Mezi 43 účastníky z patnácti škol se druhý reprezentant školy Milan Vyhnanovský (4.L) umístil na 
4. místě a Martin Šubrt (2.B) skončil na 18. místě.

Dnes vám přinášíme rozhovor s Milanem Vyhnanovským, který vyhrál čtvrté místo v disciplíně „opis".

Účastnil ses podobných soutěží už v předchozích letech a jak vypadala tvoje příprava?
Každý rok už od prváku. Nijak zvlášť. Spíše jsem trénoval opisy v prváku a druháku.

Byl jsi při soutěži nervózní?
Je to jiné nežli psát ve škole.
Nervózní jsem vždy během prvních pár minut. Tehdy jsem schopen nasekat a vzápětí opravovat i padesát chyb. Klepou se mi hrozně prsty. Ale během dalších minut se uklidním a už píši normálně.
Faktem je, že je lepší si vzít sluchátka. Když píšete současně s pětadvaceti lidmi ve třídě, tak je to nepříjemné. Ta jsem bohužel tentokrát neměl, takže na ně mohu svést, že mi uteklo třetí místo o jeden bod (smích).

To bylo o fous…
Ano. Měl jsem 335 čistých úhozů za minutu a ten na třetím místě 336 čistých úhozů.

Jak vypadá průběh soutěže?
V učebně máte dvacet minut čas na to , abyste se rozepsal. Připravil si prostředí, zapojil klávesnici. Pak se soutěž jednotně odstartuje a píšete deset minut.

Máš čas si uvědomit, co opisuješ?
Detaily si nepamatuji, ale vím, že to byl nějaký česky psaný ekonomický text. Píšeme ve wordu. Oni naše texty pak hodí do nějakého programu, který automaticky počítá úhozy, chyby a vyhodnotí ho.

Už se blíží maturita. Kam bys rád šel dál studovat?
Dával jsem si přihlášku na VŠE v Praze, Českou zemědělskou univerzitu a do Plzně na ekonomickou fakultu. Tak uvidím, co vyjde. To jsou z mého pohledu pro mě ze spektra vysokých škol ty nejvýhodnější do budoucna. Vzhledem k tomu, že studuji ekonomiku, tak mám ke studiu dobrý základ.
Doslechla jsem se, že jsi fotbalovým rozhodčím?
Mám rád kolektivní sporty, momentálně se ale aktivně ničemu nevěnuji, jen pískání. A rád běhám.

Kde jako rozhodčí působíš?
Původně na Okresním fotbalovém svazu Rakovník a nyní už třetí sezónu pískám v kraji. Celkem tedy pískám už čtyři roky.

Tvá nejhorší vzpomínka coby fotbalového rozhodčího je…
Na konci podzimu mi jeden člověk vyhrožoval na hřišti zabitím. Stalo se to poté, co jsem ho vyloučil. Dostal pak exemplární trest. Pak mi ještě vyhrožoval přes Facebook, tak jsem ještě vše oznámil policii.

Demotivuje tě takové chování?
Den poté si pochopitelně říkám, jestli to vůbec má cenu, když se najdou takoví lidé. Ale pak si řeknu, že to byl extrém, který se najde v každé oblasti. Je to jen o tom to ustát a jít dál.

A hezký zážitek?
Hezké vzpomínky převládají. Mám ji například na první utkání v kraji  v Doksech v B třídě. Tehdy mi bylo čerstvých osmnáct a přišel jsem mezi třicetileté chlapy. Odpískal jsem to ale s přehledem.Všichni mi poděkovali. Dobré zážitky jsou také, když jedu na přátelská utkání ligových mančaftů. Naposledy třeba v Příbrami.