Z toho, že několik let fyzicky a psychicky týral svoji ženu, se zpovídá před rakovnickým soudem mladý muž z našeho okresu.
„Devátého října loňského roku nejprve udeřil jednoho ze svých synů do hlavy a když se ho matka zastala, začal tlouci i ji,“ četla státní zástupkyně Jindřiška Vrbová na začátku hlavního líčení.

Právě tento okamžik pak měl být tím spouštěcím okamžikem, kdy se údajně týraná žena rozhodla po čtrnáctiletém manželství, že se svěří policii a nechá svého muže na několik dní vykázat z místa bydliště.

Ale zpět na samý začátek komplikované kauzy, ve které, jak se zdá, nikdo nemůže vyhrát. Omylem už byla pravděpodobně svatba dvou mladých lidí, kteří se docela jistě už dobře znali, ale kterou si přesto jedna z rodin velice nepřála. „Žili spolu dva roky a pak přišli se svatbou. Nelíbilo se nám to. Lidé z vesnice, ve které bydlí, o něm nemluvili moc dobře,“ vysvětlila důvody své nevole k budoucímu zeti matka údajné oběti týrání. „Oni mají statek a naše rodina je pro ně póvl a lůza. Můj otec byl totiž „jen“ technolog,“ uvedl před soudem obviněný. Jeho výpověď se v tomto bodě shodovala s výpovědí jeho matky: „Stále nám bylo z jejich strany vyčítáno, že se můj syn žení jen pro peníze. Že oni mají statek a my nic“.

Nad jen těžko uvěřitelnými větami, které jakoby se vynořily z devatenáctého století, se pozastavil i sám soudce Marcel Lehečka. Obviněný i jeho matka se také shodli v tom, že za vším stojí bratr jeho dnes už bývalé manželky, který prý vlastní veškerý majetek rodiny a který o všem rozhoduje. „Ne já, ale její rodiče a bratr týrali před léty mojí ženu. Bránili jí dokonce v tom, aby si mne vzala. Měli na ní najíždět traktorem či jí zabodnout vidle do kotníku,“ popisoval dále obviněný. Z jeho další výpovědi před soudem vyplynulo, že si svoji ženu nemohl brát pro peníze, protože žádné neměla.
„Dostala po svatbě peníze na novou kuchyň a výbavu,“ uvedla před soudem jeho tchýně a bratr oběti, dle obviněného údajný strůjce všeho zla, řekl: “V průběhu několika let od nás dostala v hotovosti takových 250 tisíc korun“.


 Důvodem domácích roztržek mělo být před léty druhé těhotenství ženy a postupem času i velké dluhy. „Žena dostala domek, a tak jsem ho postupně dával dohromady,“ vysvětloval obžalovaný a jeho matka dům popsala slovy: „Byla to taková vlhká ruina na spadnutí."

Do oprav domu prý obžalovaný dal hodně peněz, a tak přirozeně požádal svoji ženu, aby polovinu domu nechala přepsat na něho. „Vůbec jsme to nevěděli. Dozvěděli jsme se to až loni na podzim,“ řekla matka údajně týrané ženy. Podivné je, že právě tehdy, po návštěvě u své matky a bratrů se dle slov obžalovaného začala jeho žena chovat divně: „Za mým obviněním je její rodina. Jde tu o majetek. Odstěhovali jsme se z domku, která patřil původně rodině mé ženy a chtěli jsme ho kvůli dluhům prodat. Odešli jsme k mé matce a začali přestavovat její dům. Své ženy jsem se nikdy nedotkl a jako důkaz jsem předložil fotky mapující poslední dva roky našeho společného života a také video, na kterém se moje žena neprojevuje jako týraná osoba a někdo kdo se mě panicky bojí. Nevím jak jinak bych mohl dokázat, že nejsem žádný agresor,“ dovysvětlil obžalovaný. „Jde jim o ten zrekonstruovaný dům a o to, aby dluhy zůstaly mému synovi,“ uzavřela matka obžalovaného.


Matka oběti, ale tvrdí: „Potkávala jsem ve městě známé a ti mi říkali jak hrozně zeťák na moji dceru řve. Chodila si ke mě půjčovat peníze. Přišla, že jí dal ultimátum ať kouká do neděle sehnat uhlí, jinak že vezme děti a odejde ke své matce. Půjčila jsem jí tedy tehdy deset tisíc. Žádné modřiny jsem ale neviděla a dcera se mi s bitím nesvěřila. Ona je takový introvert.“ To, že je introvert ostatně o údajné oběti týrání tvrdili všichni svědci včetně sestry obžalovaného. „Ona byla spíše taková nemluvná. Byli jsme kolegyně a dá se říci i kamarádky z práce. Nikdy jsem ale od ní neslyšela, že by na ni nebo na děti bratr sáhl s úmyslem jim ublížit. A modřin bych si určitě všimla. Nosíme v práci krátké rukávy a v létě kraťasy,“ svědčila ve prospěch svého obžalovaného bratra mladá žena s tím, že potvrdila, že na samém počátku všeho trápení byla nevraživost dvou rodin, které se nechtěně ocitly v příbuzenském stavu.


Jen jednou za čtrnáct let se obě tchýně na něčem shodly, a to bylo ve chvíli, kdy mladá rodina čekala druhé dítě. „Já ho nechtěl z finančních důvodů. Řekl jsem, že si ho nemůžeme dovolit a ať ho dá raději pryč. Moje a její matka jí řekly ať si dítě nechá, že nám finančně vypomůžou,“ vysvětloval obžalovaný. „Já bych byla bývala nechala na ni přepsat zase polovinu našeho domu. Ještě, že jsem to neudělala,“ svěřila se matka obžalovaného. „To jsem nevěděla,“ uvedla matka oběti.


Po nedávném rozvodu byly dva chlapci svěřeni do péče matky. Otec, ani jeho matka, která o ně rovněž pečovala do malička je už neviděli zhruba přes půl roku.
„Kdybych za nimi přijela dostalo by se mi od rodiny snachy jen sprostých nadávek,“ uzavřela matka obžalovaného.