Pokusná „chytrá“ krajina by měla zhruba do tří let vzniknout v lokalitě Amálie na Rakovnicku, kde Česká zemědělská univerzita (ČZU) vlastní zhruba pět set hektarů půdy. Ve zdejším středisku pak odborníci budou zkoumat, jak bude krajina v budoucnu vypadat a navíc se budou snažit předpovědět i klimatické podmínky v roce 2050.

Lokalita Amálie na Rakovnicku nebyla vybrána náhodně. Rakovnicko patří v rámci České republiky k nejsušším oblastem – navíc lokalita leží mezi kopci, krajina zde čelí i srážkovému stínu. Zatímco v České republice v loňském roce napršelo v průměru 522 milimetrů srážek (o 160 milimetrů méně než je dlouhodobý průměr), v oblasti Amálie to bylo něco lehce přes 300 milimetrů.

Podle rektora ČZU Petra Skleničky, který je zároveň hlavním koordinátorem Centra pro vodu, půdu a krajinu, se tak jedná o ideální lokalitu, kde panují klimatické podmínky, které s největší pravděpodobností nastanou v České republice v blízké budoucnosti, a to někdy mezi léty 2030 a 2040. „Je potřeba dostat půdu do takového stavu, aby odolala výrazným klimatickým změnám. Jde o udržitelnost hospodaření v krajině,“ uvedl rektor Petr Sklenička.

Zásadní změnou v krajině by měla být její pestrost, tedy pěstování různých plodin. Navíc jednotlivé části projektu musí podle vědců fungovat jako jednotný systém, v opačném případě jsou jen minimální šance na úspěch. Některé části projektu chytrá krajina jsou již hotové, další se připravují. Z těch připravovaných jde o vytvoření mokřadů, rybníků a také nádrže na vodu. Do vodní nádrže by se v době sucha přečerpala voda, která by následně sloužila jako závlaha. A právě závlahu a vůbec celý závlahový systém budou čeští vědci řešit v rámci spolupráce s izraelským výzkumným institutem Volcani Center – ten vynalezl kapénkové zavlažování, které je schopno dávkovat přesné množství vody až ke kořenům rostlin.

Mezi již realizované kroky patří vytvoření tří různých parcel, na kterých by vědci měli ověřovat protierozní účinnost a schopnost infiltrace povrchové vody při pěstování čiroku. „Ve spodní části pokusných ploch jsme instalovali protierozní zábranu, která slouží k usměrňování povrchového odtoku,“ přiblížil Zbyněk Kulhavý z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, který na projektu spolupracuje.

Lokalita Amálie na Rakovnicku spadá pod správu Školního zemědělského statku České zemědělské univerzity, vymezuje ji Brejlský potok a Králův luh. Zatímco v České republice v loňském roce napršelo v průměru 522 milimetrů srážek (o 160 milimetrů méně než je dlouhodobý průměr), v oblasti Amálie to bylo něco lehce přes 300 milimetrů.