Staří známí si museli hlavně všechno vypovědět, protože se někteří neviděli třeba celý rok. Letos přijelo dvacet čtyři členů svazu v doprovodu sociálních pracovnic z Prahy do chaty Irena už poosmé.

Předsedkyně svazu Hana Černá se s Deníkem podělila o své zážitky: „Jsme tady s péčí manželů Závorových moc spokojeni. Ve všem nám vyhoví, za ta léta už ví, co potřebujeme. Výborným jídlem nás tady rozmazloval kuchař Josef Lahvička.“

Program

Protože většina klientů patří mezi slabozraké, nebo nevidomé, byl pro ně pobyt trochu těžší. To, že zde pobývali už poněkolikáté a tím znali dokonale zdejší prostředí, pro ně znamenalo velkou výhodu. Někteří se vydávali na procházky po okolí. Ti zdatnější se dokonce koupali v rybníce .
Na programu také bylo předčítání o pamětihodnostech Rakovníka a Jesenice i o současném dění. To dámy i pánové přijali s velkým povděkem, protože alespoň měli možnost dozvědět se něco zajímavého. Jako další zdroj informací posloužila velká televize, někteří vnímali alespoň zvuk. Dále se obyvatelé učili používat různé kompenzační pomůcky.

„Hodně našich členů má ještě další zdravotní problémy a těžko se pohybují. To máte vidět vždy při obědě, nebo večeři, to tady bylo jako v úle. Všichni štěbetali, aby si honem honem vše vypověděli. Až tady musela kolegyně zavelet jako ve školce: „Dobré chutnání a bez povídání!“ a bylo na chvíli ticho,“ dodává se smíchem Černá.

Poděkování

Do krásného prostředí mohou slabozrací vyjet jen díky sponzorům. Ty všechny trpělivě obchází právě předsedkyně Svazu nevidomých a slabozrakých Hana Černá a hospodářka Lada Rážová. Za to jim patří veliký dík od celého kolektivu. Bez nich by se tenhle krásný pobyt určitě neuskutečnil.

Slabozrací a nevidomí občané se často potýkají i s jinými zdravotními problémy. Přesto dokážou brát život takový, jaký je a hlavně s humorem.
„Jinak by to snad ani nešlo,“ na tom se shodli všichni přítomní.