Tentokrát se vydávám směrem k řece Berounce ke staré trampské osadě Údolí hříchu. Nachází se nedaleko obce Roztoky u Křivoklátu, naproti campu Višňová. Na každém kroku je možné potkat nějakého toho trampa, v místech se line vůně táboráků spojená s hrou na kytaru u ohně.
Osada, kde se každoročně koná "Potlach v Údolí hříchu", je dnes hojně navštěvovaná turisty a trampy. Tiché místo je rájem pro relaxaci.
Pokračuji dále údolím a vydávám se směrem po silnici proti proudu průzračného potoka, zalesněným údolím s krajinou s totémy a osadními místy se starými trampskými sruby a chatičkami, jelikož zde údajně vyvěrá lesní pramen. Ano, a není jeden, ale hned tři.


Nacházím zde hned několik zajímavostí. Prostý, zato velmi poetický název "Voda z lesních tišin" je označením hlavního pramene pod zbudovanou dřevěnou stříškou. Vedle hlavního pramenu proudí dřevěnými žlaby další dva menší a vtékají do potoka. Místo je upravené, u hlavního pramene nechybí ani čisté sklenice na vodu. Normální člověk, který se zde ocitne, si takového místa nesmírně váží.
Ale toto kouzelné místo skrývá i Kneippovy lázně. Vlastní podoba a forma takzvaných Kneippových lázní zahrnuje provedení v podobě "řečiště", skládajícího se z oblázků střední velikosti umístěných v kamenném obložení na potoce. Hledám, kdo je to ten Kneipp a co jsou Kneippovy lázně? Dozvídám se, že Sebastian Kneipp byl farář z Wűrishofenu, který se jako přírodní léčitel zabýval vodoléčitelskými lázněmi, podobně jako o něco dříve Vincenz Priessnitz, slezský sedlák a přírodní léčitel.
Pod tímto názvem se skrývá specifická masáž chodidel, přesněji střídání teplé a studené vody spolu s například oblázkovým povrchem dotekových částí. Střídavý pohyb začínáme v teplé vodě nebo nohy ohřejeme na slunci a po několikerém opakování ukončíme ve studené vodě. Jde o příjemný balzám pro unavené nohy, ale nic se nemá přehánět, takže jen asi na minutu, abychom předešli nachlazení. Mají se provádět takzvané čapí kroky. Ale raději, až bude tepleji. Nezapoměňte poté nohy na suchu zahřívat. Lázně jsou dominantou celého otevřeného prostoru. Zdejší voda je chuťově lahodná, příjemně zchladí a zažene žízeň.

Na místo se lze dostat po svých, pokud pojedete vlakem z Rakovníka do Roztok, nebo z druhé strany od Berouna. Z nádraží v Roztokách půjdete směrem od mostu po levém břehu řeky Berounky na Karlovu Ves až dorazíte do osady Údolí hříchu v zátočině za skalou.
Pokud spojíte toto místo s návštěvou nedalekého místa U Eremita, můžete si zpříjemnit jarní či letní výlet po krásách přírody Rakovnicka. Závěrem se ztotožňuji s prosbou lesa: „Nepustoš a nenič mne!“

Deník/ Michal Elznic