Situace na Ukrajině eskaluje. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o nezávislosti donbaských republik a nechal tam vyslat vojáky. Na Ukrajině tak velmi reálně hrozí válka. Jak tuto situaci vnímáte?
Samozřejmě mě to, co se děje na Ukrajině, znepokojuje, neboť tam mám příbuzné a přátele. Nechtěla bych, aby třeba můj bratranec narukoval do války. Další věc, která je absurdní, je, že do armády povolávají i ženy od 18 do 60 let, které by se měly raději starat o děti. Proto i moje nejlepší kamarádka, se kterou jsem pravidelně v kontaktu, se bojí, že ji naverbují a chtěla dokonce se svým manželem a synem odjet ze země, například do Polska. Není ovšem očkovaná, takže by ji nepustili přes hranice. Já osobně bych rodině i přátelům ráda pomohla, nabízela jsem kdysi i již zmíněné kamarádce ubytování, ale odjet ze země zkrátka není jen tak. Vím ovšem i o tom, že lidé utíkají také na východ.

Jak situaci vnímají vaši příbuzní a přátelé?
Víte, lidé na východní Ukrajině, odkud pocházím, jsou rusky hovořící, ruštinu se učili ve škole a vztah k Rusku mají spíše neutrální, naopak někteří nemusí spíš západní Ukrajince, do Ruska si mnozí jezdili přivydělávat, sledují ruské kanály. Po válce, která se zde odehrála před sedmi lety, začal být úřední jazyk pouze ukrajinský, i dabing v televizi se poukrajinštil a je tam cítit kladení velkého důrazu na patriotismus, který ovšem řada východních Ukrajinců úplně nesdílí.

Prapory před budovou krajského úřadu.
Krajský úřad drží s Ukrajinou. Svědčí o tom nové praporce před jeho budovou

Takže by někteří spíše uvítali, kdyby patřili pod Rusko?
Oni si hlavně přejí, aby byly otevřené hranice, aby mohli jezdit za příbuznými a co si vůbec nepřejí, je válka. Dříve byli zvyklí jezdit na Krym, což je nyní velice komplikované. Nyní nikdo moc nechápe, jak mohl Putin podepsat deklaraci o nezávislosti, vnímají to tak, že se chopil příležitosti a cítí, že napětí se stupňuje. Někdo se i raduje, ale většinou lidé moc neví, čemu mají věřit. Dívají se na ruská i ukrajinská média a každá televize situaci podává zcela rozdílně, jak se jí to hodí.

Jak moc se lidé na Ukrajině obávají válečného konfliktu?
Ukrajina je drsná země a pravdou je, že za ta léta už si její obyvatelé zvykli na muže v uniformách, projíždějící vojenskou techniku i na to, že občas se někdo nevrátí z války domů. Samozřejmě se toho bojí, ale válečná hrozba k Ukrajině patří. Můj strýc bojoval ve válce v Afghánistánu, můj mladší strýc musel narukovat v poslední válce přímo na apríla, takže si z počátku myslel, že se jedná o špatný vtip. Bylo mu tehdy asi sedmačtyřicet a vážil sto třicet kilo. Nikdo se ho neptal, nahnali všechny do autobusu a než se stačili vzpamatovat, už měli v rukou zastaralou zbraň. Jinak ovšem většinu času rozvážel vojenskou poštu náklaďákem. Jednou při střelbě skočil do nákladního vozu a při své váze si natřikrát zlomil stehenní kost, od té doby je invalida. Války se bojí především můj bratranec, který vojenskou povinnost absolvoval poměrně nedávno, a to už měl rodinu. Nerad by je opět opustil.

Ukrajinští vojáci poblíž města Popasna v Luhanské oblasti na východě země, 14. února 2022.
Putin je iracionální. Naděje na diplomatickou cestu z krize klesá, míní experti

Jaký je vůbec pohled vašich známých a příbuzných na Vladimira Putina?
Vnímají ho jako někoho, kdo touží po moci. V Rusku je stále zakořeněný určitý kult osobnosti a ruští státníci podle nich vnímají jako úspěch, když získají nějaké území. To si samozřejmě všichni uvědomují. Na druhou stranu se někteří domnívají, že byl k tomuto kroku vyprovokován a pouze se chopil příležitosti. Není na něj úplně jednoznačný názor, někdo ho bere jako protiváhu roztahovačnosti Spojených států. Stejně tak není jednoznačný pohled na ukrajinské státníky a jejich činy. Ukrajina je rozdělena na několik táborů, někteří jsou zapálení vlastenci, někteří naopak silně proruští a pak je velká část obyvatel někde uprostřed. A tak to bylo již při minulé válce.