Slunce

Země obíhá Slunce, naši nejbližší hvězdu, ve střední vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Paprsek světla tuto vzdálenost překoná za 8 minut. 01.02. vyjde v 07 h 34 m a zapadne v 16 h 54 m; 10.02. vyjde v 07 h 20 m a zapadne v 17 h 09 m; 20.02. vyjde v 07 h 02 m a zapadne v 17 h 27 m; 28.02. vyjde v 06 h 46 m a zapadne v 17 h 40 m. Slunce je od 20.1. ve znamení Vodnáře, do znamení Ryb vstupuje dne 18.2. v 19 h 35 min.

Měsíc

Nejbližším vesmírným tělesem je naše přirozená družice Měsíc. Obíhá kolem Země ve střední vzdálenosti přibližně 380 tisíc kilometrů. Při jeho oběhu je k Zemi přikloněna stále stejná polokoule. Tato skutečnost je dána tím, že oběžná doba Měsíce kolem Země je stejně dlouhá jako doba jeho rotace kolem osy. V průběhu jeho oběhu pozorujeme sice stále stejnou polokouli, ale vždy různě velkou, Sluncem osvětlenou část jejího povrchu. Tak vznikají fáze, které dělíme do čtyř základních - Nov, První čtvrt, Úplněk a Poslední čtvrt.

Kdy jednotlivé fáze nastávají? Poslední čtvrt dne 06.02. v 0 h 49 m; Nov dne 14.02. ve 3 h 51 m; První čtvrt dne 22.02. v 1 h 42 m; Úplněk dne 28.02. v 17 h 37 m. Vzhledem k eliptické oběžné dráze Měsíce se jeho vzdálenost od nás mění. V průběhu jednoho oběhu tak Měsíc prolétá přízemím a odzemím. Přízemí je okamžik, kdy je Měsíc na své dráze nejblíže Zemi. V odzemí je situace opačná, Měsíc je od Země nejdále. V únoru nastává odzemí 13.02. ve 3 h a Měsíc bude od nás vzdálen 407 tisíc km. Přízemí nastane 27.02. ve 23 h a obě tělesa bude dělit vzdálenost 358 tisíc kilometrů.

Planety

A jaké planety v únoru letošního roku spatříme? Planetu Merkur spatříme na začátku měsíce nízko na ranní obloze. Planeta Venuše je nepozorovatelná. Červenavě zářící Mars, díky lednové opozici se Sluncem, září po celou noc v souhvězdí Raka. 7. února se Mars bude promítat 3° severně od otevřené hvězdokupy M44 v Raku /též se jí říká Praesepe, nebo-li Jesličky/. Hvězdokupa v oblasti s malým světelným znečištěním je viditelná pouhým okem. Planeta Jupiter je nepozorovatelná, protože 28. února nastává její konjunkce se Sluncem. Planetu Saturn spatříme po celou noc kromě večera v souhvězdí Panny. Při pohledu astronomickým dalekohledem jsou viditelné zatím ještě tenké, ale již pomaloučku se rozevírající Saturnovy prstence, které se pro pozemského pozorovatele zcela uzavřely 4. září 2009, kdy jejich prodloužená rovina procházela Zemí. K této události dochází pravidelně dvakrát během oběhu planety kolem Slunce, který trvá 30 let, tj. jednou za 14 až 15 let.

Hvězdná obloha

Jaké poklady můžeme vidět mezi souhvězdími? Nad severním obzorem září po celý rok nezapadající část oblohy, kam patří - Malý medvěd /Malý vůz s nejjasnější hvězdou Polárkou/, Velká medvědice /Velký vůz/, Kasiopea, Cefeus, Drak a málo nápadná Žirafa. Nad západním obzorem večer zapadají souhvězdí podzimní oblohy – Pegas, Andromeda, Vodnář, Ryby, Beran, Trojúhelník a Perseus. Většinu noci vládnou zimní souhvězdí – Býk, Blíženci, Vozka, Orion, Zajíc, Velký pes, Malý pes a Rak. Zimní obloha patří k nejkrásnější v průběhu celého roku. Jaké poklady nám tedy představí? V Býku můžeme pozorovat dvě jasné otevřené hvězdokupy. Jednou je hvězdokupa M45 – Plejády. V blízkosti nejjasnější hvězdy v souhvězdí Býka, která se jmenuje Aldebaran a svítí naoranžovělým světlem, najdeme druhou, méně nápadnou hvězdokupu Hyády. Nejkrásnějším souhvězdím je Orion. Pod jeho pásem, který tvoří trojice nápadných hvězd, najdeme jedinou difusní mlhovinu viditelnou pouhým okem – M 42 – Velká mlhovina v Orionu. V levém rameni Oriona září červený veleobr Betelgeuse – jedna z největších hvězd, které spatříme na obloze. Nejjasnější hvězda celé oblohy je bíle svítící Sírius, který vévodí souhvězdí Velkého psa. Severněji pak narazíme na Malého psa /nejjasnější hvězdou je Procyon/ a na souhvězdí Blíženců s hvězdami Castor a Pollux. Přelomovým souhvězdím mezi zimní a jarní oblohou je Rak, v jehož středu je hvězdokupa M44 – Jesličky. Mléčná dráha se prolíná od Kasiopei, přes Vozku, Býka, Blížence až do Velkého psa. Jakousi předzvěstí blížícího se jara jsou od východu se objevující souhvězdí jarní oblohy. Nejdříve spatříme nápadného Lva /nejjasnější hvězda je Regulus/, pak Pannu, Hydru, Pohár a Havrana. V pozdějších hodinách je dobře viditelný i Pastýř a Váhy. K ránu se nad východem začínají objevovat už letní souhvězdí. V orientaci na obloze Vám pomůže přiložená mapka.

Renata Šilhánková