VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Utužená půda není schopná zadržet vodu

Rakovník – Sucho a záplavy spolu bezprostředně souvisí a jsou vlastně jeden problém, který trápí také Rakovnicko. Se vzrůstající průměrnou teplotou (za posledních třicet let o více jak 1,4 stupňů Celsia) se mění charakter a rozložení srážek v roce.

5.4.2016
SDÍLEJ:

Radmil DrahoňovskýFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Se stoupající teplotou se mění i klima a především se zvyšuje odpar vody (o 10 až 20 procent). Voda, která spadne ve formě přívalových dešťů, z krajiny rychle odteče. Dokážeme ji nějak udržet v krajině, když například půda vlivem intenzivního obhospodařování a monotematické orientace zemědělské produkce, ztrácí svoji přirozenou strukturu a tím i akumulační a retenční schopnost (schopnost vodu zadržet a uvolňovat)?

Tyto a další otázky zazněly na přednášce geologa a hydrologa s mnoha zahraničními zkušenostmi Radmila Drahoňovského „Sucho na Rakovnicku", kterou pořádali členové Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny v Rakovníku. Vysvětlení se přítomným dostalo pěkně od začátku.

Rakovnický potok

Hranice rakovnického okresu se téměř shodují s hranicí povodí Rakovnického potoka. Ten, když dospěje do Rakovníka, sbírá vodu ze 150 kilometrů čtverečních. Toto území je závislé pouze na vodě z dešťových srážek, to znamená jen na tom, co naprší a zachytí se v půdě, v povrchových tocích nebo prosákne do vod podzemních.

Podobná situace je, až na některé výjimky, i v celé ČR. Navíc na Rakovnicko, ale i na Lounsko a Žatecko zasahuje srážkový stín Krušných a Doupovských hor. Srážky na Rakovnicku se pohybují od 484 do 584 milimetrů za rok. V průměru na Rakovnicku spadne okolo 500 mm srážek za rok a jejich výše se prakticky nemění.

Město v dolíku

Rakovník leží v permokarbonské pánvi, stejně jako Kladno nebo Slaný. Na jih od Rakovníka zasahují pevné nepropustné horniny, břidlice a podobně. Ty vodu nenesou jen na povrchu. V povodí Rakovnického potoka je permokarbonská pánev, neboli dolík zaplněný sedimenty, které jsou různě propustné. Rakovník a jeho okolí tedy obrazně leží v jakémsi lavoru. Rakovnický potok tento lavor opouští a teče přes nepropustné břidlice.

A co se tedy děje s vodou, která na tomto území spadne? To vysvětlil Radmil Drahoňovský názorně: „Část se jí okamžitě vypaří. Jestliže spadne více jak tři milimetry vody, začíná stékat po povrchu. Při prudkých intervalových deštích jí proto odteče většina. Půda ji při malé propustnosti nestihne pohltit. Pokud voda přece jen pronikne do půdy, jen malá část (10 max. 15 procent z celoročních srážek) doplní zásoby vod podzemních. Pokud nám tady spadne 500 milimetrů srážek na jeden metr čtvereční za rok, pouze 50 až 75 litrů vody doplní podzemní zásoby vody. To je strašně malá část."

Veškerá voda zachycená půdou se buď pomalu odpařuje anebo ji spotřebují rostliny.
To, kolik vody v krajině zůstává, záleží hlavně na dvou faktorech: na kvalitě terénu (půdy) a na teplotě vzduchu.

Teplota roste

Od roku 1998 do 2010 vzrostla průměrná teplota na našem okrese o 1,4 stupně Celsia. Po roce 2010 se tempo růstu, jak nám všem ukazují poslední extrémně teplé zimy a horká léta, ještě zvyšuje. K největšímu vzestupu teplot zatím docházelo v zimních měsících. Zvykáme si na zimy beze sněhu.

Mění se klima, zesilují větry, které krajinu a půdu stále intenzivněji vysušují. Matematickými modely lze prokázat, že stačí, aby současná průměrná teplota stoupla ještě o jeden stupeň Celsia a Rakovnickým potokem prakticky nepoteče žádná voda.
Opět to dokazují čísla: v roce 1960 byl průměrný průtok Rakovnickým potokem 611 litrů za v roce 2010 jen 124 litrů za vteřinu. Nejméně vody korytem teče v září a říjnu. V září 2009 teklo Rakovnickým potokem jen 12 litrů za za vteřinu.

Nejvíce vody v půdě

Objem vody v krajině především závisí na vlastnostech půdy. Aby půda vodu zadržela, musí být dostatečně propustná a schopná vodu akumulovat. „Normální zdravá půda tyto schopnosti má. Ale takovou půdu naleznete v parcích, v lesích, nebo na zahrádkách. Po likvidaci chovu skotu se na pole statková hnojiva (hnůj, kejda, močůvka,..) nedostávají a hnojí se převážně průmyslovými hnojivy. Sláma z polí se odváží ke spalování nebo do bioplynových stanic. V půdě mizí organická složka. Škála jevů, které půdě škodí, je skutečně široká – sahá od úbytku organické hmoty, kontaminaci, k erozi, utužování půdy, poklesu její biologické rozmanitosti, jejímu zakrývání, zasolování, až k sesuvům, záplavám.

„Příměsi kontaminantů obsažené v průmyslových hnojivech spolu s intenzivní orbou ničí přirozené a pro půdu blahodárně působící makro a mikroorganismy" uvedl Radmil Drahoňovský.

Nastávají stavy, kdy si rostliny z půdy berou pouze 10 procent živin. Zbytek se jim musí dodat umělými hnojivy. Protože v půdě chybí organická složka a mizí procesy půdu přirozeně nakypřující, je půda těžkými stroji zhutňována (je tzv. utužená). Proto ztrácí akumulační schopnost (schopnost zadržet vodu).

Zdravé půdy v našich podmínkách mohou udržet 100 až 320 milimetrů srážek. Půda, která má retenční kapacitu 100 milimetrů srážek na metr krychlový, zadrží 1000 metrů krychlových vody na jeden hektar. Půdy s retenční kapacitou 320 milimetrů na metr krychlový jsou schopny zadržet až 3 200 metrů krychlových vody na ploše 100 krát 100 metrů.

Pokud jsou vodní srážky v roce rozloženy, může je zdravá půda prakticky všechny zachytit, protože mezi jednotlivými srážkami vodu ztrácí (odparem, spotřebou rostlinami nebo vsakem do vod podzemních).

„To znamená, že největší zásoby vody v krajině jsou v půdě a ne ve vodních tocích a nádržích," zkonstatoval Drahoňovský. „Pokud by půda tuto schopnost zadržovat vodu neměla, nevznikla by na zemi žádná civilizace," dále konstatoval.

Eroze půdy

Současný způsob obdělávání půdy ale ničí její akumulační a retenční schopnost.
Půda vodu nepřijímá, rychle po ní stéká (eroduje ji) a soustřeďuje se do vodních toků a způsobuje povodně ve střední a spodní části toků. Zhruba čtyřicet procent půdy na Rakovnicku i celé ČR je napadeno vodní erozí.

Chybějící organická složka v půdě neváže v půdě živiny, ani z průmyslových hnojiv, ty jsou odplavovány do spodních vrstev a do vod podzemních, které kontaminují. Proto se rostlinám musí umělá hnojiva dodávat opakovaně a ve větších dávkách – je to vlastně začarovaný kruh.

„Půda je velice složitý mechanismus. V podstatě ji ničíme od padesátých a šedesátých let minulého století s nástupem kolektivizace, rozorávání mezí, nástupem umělého hnojení a vysoušení melioracemi," mínil Radmil Drahoňovský.

Tlak trhu

Ke způsobu stávajícího hospodaření donutila a nutí zemědělce situace na trhu a celkový dlouhodobě neudržitelný přístup k zemědělství v rámci EU. V této chvíli výhodně prodají převážně jen řepku, ne vykrmený skot nebo mléko. Šťastné řešení není podle Drahoňovského ani nerovné podporování zemědělců dotacemi Evropské unie, např. velmi suchých (LFA) oblastí. Nenutí a neumožňuje totiž zemědělcům dlouhodobě a správně hospodařit s půdou.

Náš zemědělec musí tržně obstát proti dlouhodobě a štědře podporovaným zemědělcům původní EU a dokonce i zemědělcům polským. Donedávna neexistovaly programy na cílené zlepšování kvality půdy. Objevují se až nyní, což je pozdě. Napravení kvality půdy a krajiny bude minimálně stejně dlouhá záležitost jako její ničení. Klimatické změny proti tomu nastupují rychleji, než se předpokládalo.

Půda a voda jsou našimi nejvýznamnějšími přírodními zdroji. Nikde jinde než na půdě zdravé potraviny vypěstovat nelze. Kromě toho má i další funkce: hospodářskou, ekologickou, kulturní, sociální. Je smutné, za jak nízkou cenu se u nás půda prodává a jak se s ní hospodaří. Proto je nutné se o půdu starat, ale to zemědělci sami nezvládnou. Jsou tlačeni trhem, nadnárodními řetězci a podobně.
Měl by se vytvořit celoevropský program trvale udržitelného hospodaření na nám dostupné půdě. Zatím ale situace k tomu nikoho nenutí. Potravin je stále dost. Jenže jsou stále dražší.

Nedostatek fosforu

Se špatným stavem půdy souvisí vysoká potřeba průmyslových hnojiv. Je jich však dostatek?
Rostlina potřebuje k růstu NPK: dusík, fosfor a draslík. Dusíku a draslíku je dost, ale fosfor je relativně vzácný prvek, do půdy se musí dodávat a jeho zásoby jsou omezené. Takřka 90 procent odhadovaných zásob se nachází jen v pěti zemích: Maroku, Číně, Jihoafrické republice, Jordánsku a USA.

Pro srovnání: Ropný kartel OPEC tvoří dvanáct zemí a kontroluje 75 procent světových rezerv.
Umělé hnojení (zelená revoluce) od roku 1950 způsobilo, že lidí je o čtyři a půl milionu více. Proto, aby se vyprodukovalo více potravin, musí se dobývat stále více fosfátů.

Dále Radmil Drahoňovský uvedl příklad: „Global Phosphorus Research Initiative proto varuje, že nejpozději za 30–40 let nebudou ložiska fosfátů schopna uspokojit globální poptávku."

Účinky nedostatku fosforu se ale projeví dávno předtím. Cena suroviny poroste, což globálně dále zvýší cenu potravin. Mezi lety 2003 až 2008 vzrostla cena fosfátů přibližně o 350 procent. Za období 2008 až 2015 již o 800 procent.
„Za 30 až 40 let tedy bude s fosforem stejný problém jako s vodou, jak vidíte, problémy se nám začínají kumulovat," mínil Radmil Drahoňovský.

S tím také souvisí migrační krize. Ta dnešní je pouze náznakem toho co můžeme očekávat v budoucnu. Půda je v řadě zemí Afriky a středního východu rovněž zničená. Není schopna uživit lidi, kteří mají životní standard podstatně níže než my, a proto jí opouštějí. Pokud je půda zdravá s dostatkem organických látek a přirozeným edofenem, je třeba rostlinám dodávat šestkrát méně fosforu než dnes.
Zavlažování problém neřeší

Pokud by se půda dlouhodobě zavlažovala podzemní vodou, zcela jistě dochází k zasolování půdy. Spodní voda je vždy mineralizovaná. Na poli se odpaří a minerální látky zůstanou v půdě. Pomoci mohou jen dešťové srážky. Srážková voda je v podstatě voda destilovaná a soli z půdy vyplachuje.

Autor: Šárka Hoblíková

5.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Pomocní dělníci ve výrobě 12 400 Kč Pomocní dělníci ve výrobě Pomocný dělník/dělnice ve výrobě. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12400 kč, mzda max. 14400 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Požadujeme: manuální zručnost, zodpovědnost, pečlivost a samostatnost. Znalost ukrajinského nebo ruského jazyka výhodou., Způsob 1. kontaktu se zaměstnavatelem: e-mailem info@iveba.cz. Pracoviště: Iveba s.r.o.-pracoviště stavební podnik, lubenská 2013, Lubenská, č.p. 2013, 269 01 Rakovník 1. Informace: Petr Baťko, +420 734 622 444. Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Operátor strojů a 95 Kč Obsluha strojů a zařízení na výrobu cihel, dlaždic a jiných kameninových výrobků Obsluha keramické linky. Požadované vzdělání: nižší střední. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 95 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Nabízíme práci v plně automatizovaném moderním provozu se zázemím silné stabilní mezinárodní společnosti s řadou sociálních výhod. Požadujeme spolehlivost, zodpovědnost a manuální zručnost.. Pracoviště: Lasselsberger, s.r.o. - závod 3, 270 36 Lubná u Rakovníka. Informace: , . Výroba - Výroba Mechanici a opraváři 20 000 Kč Mechanici a opraváři elektronických přístrojů Elektrikář. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Řidičský průkaz sk. B výhodou., Nabízíme: stravenky., Kontakt: tel.608282868. Pracoviště: Aquamo s.r.o., Karlovarská, č.p. 613, 271 01 Nové Strašecí. Informace: Luboš Mikšovský, +420 608 282 868. Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Operátor strojů a 105 Kč Obsluha strojů a zařízení na výrobu cihel, dlaždic a jiných kameninových výrobků Obsluha lisu. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 105 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Nabízíme samostatnou a zodpovědnou práci se zázemím silní stabilní mezinárodní společnosti s řadou sociálních výhod., Požadujeme spolehlivost, zodpovědnost a manuální zručnost.. Pracoviště: Lasselsberger, s.r.o. - závod 3, 270 36 Lubná u Rakovníka. Informace: Jana Knappová, +420 313 523 792/739 681 317.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

U lékaře Středočeši platí víc než v Praze

Jírovcová alej u zámku Lány.

Soutěží pět alejí z kraje. Přibudou?

Konec fotbalu v obcích na Rakovnicku? Chybí děti

Rakovnicko – Hřiště zarostlá vysokou trávou, kabiny sloužící jako skladiště. I tak by mohly v budoucnu vypadat některé fotbalové areály na Rakovnicku. Fotbal čelí v dnešní době daleko větší konkurenci ostatních sportů, děti už tolik netíhnout k fotbalovým kopačkám. A to je veliký problém především pro fotbal na vesnicích.

Autobusy mají změnit vzhled i vybavení

Střední Čechy – Kdo jezdí autobusem už nějaký ten pátek, jistě si z dětství pamatuje, jak kdysi bývala označena místa „pro invalidy“. Později se objevily snad poněkud citlivěji působící nápisy hovořící o místech vyhrazených „pro nemocné a tělesně postižené“.

Djokovič se Štěpánkem překvapili školáky u oběda

Praha /VIDEO, FOTOGALERIE/ - Nevídané překvapení zažili dnes žáci Základní školy Květnového vítězství v Praze 4. Při obědě je totiž navštívily hvězdy světového tenisu Novak Djokovič a Radek Štěpánek. Děti se s tenisty setkaly díky tomu, že je jejich základní škola zapojena do projektu Obědy pro děti, za kterým stojí Ivana a Pavel Tykačovi a jejich obecně prospěšná společnost Women for Women.

Hráči McDonald´s Cupu se zúčastnili rozlučky Tomáše Rosického. Co jim vzkázal?

/VIDEO/ Jeden z nejlepších fotbalistů české historie letos v červnu definitivně skončil s profesionálním fotbalem. Tomáš Rosický se po boku mezinárodních hvězd typu Cesc Fábregas, Petr Čech nebo Karel Poborský rozloučil na pražské Letné ve velkém stylu. Samozřejmě u toho nemohli chybět ani ti nejlepší a nejtalentovanější fotbalisté, kteří se probojovali do minulého ročníku McDonald’s Cupu.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT