Můžete konkrétně zmínit rozhodující opatření, která již byla realizována?
Od 1.1.2011 byla schválena nová pracovní doba na městském úřadě, abychom lépe vyhověli požadavkům občanů. Od 1.3.2011 došlo k poměrně významným organizačním změnám na úřadě. Tím se vnitřní chod úřadu lépe přizpůsobil potřebám města a občanům. Reorganizací prošly jednotlivé odbory. Nově jsme zřídili odbor technických služeb, přesunuli jsme pracovní činnosti. Jednomu pracovníkovi byl zkrácen pracovní úvazek na polovinu. Zaměstnancům města se snížily platy v průměru o osm procent. Tato opatření představují úsporu mzdových prostředků cca ve výši 400 tisíc korun za rok.
Dále byl zadán a zrealizován externí audit hospodaření. Výsledek neodhalil žádná zásadní trestně-právní pochybení, ale upozornil na řadu nedostatků a nefunkčnost v oblasti vnitřního chodu a vnitřního kontrolního systému úřadu v oblasti řízení a organizace, ale i v oblasti ekonomické a účetní. Závady byly odstraněny. Snažíme se v budoucnu zajistit bezproblémový chod úřadu, proto do konce roku bude úřad certifikován externí institucí. Revize současného stavu a příprava na certifikaci byla již zahájena a bude se týkat každého pracovníka úřadu a každé aktivity na úřadě.

Proč jste se rozhodli pro certifikaci?
Jsem přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska je velmi důležité mít perfektně fungující úřad s odborně zdatnými a loajálními úředníky. Vždyť volení zastupitelé se mohou za každé 4 roky vyměnit a právě proto je dobré mít v pořádku veškerou dokumentaci, pravidla pro její evidenci, oběh a archivaci na úřadě.

Kam směřuje strategie rozvoje města?
V lednu bylo vyhlášeno „Programové prohlášení města Jesenice na roky 2011 až 2014“. To je rámcový materiál, kde jsou uvedeny sledované cíle a devět rozhodujících oblastí pro rozvoj města. K jednotlivým oblastem byly zformulovány týmy ze zastupitelů a občanů, kteří mají k dané oblasti co říci. Týmy v tomto období předkládají náměty a doporučení pro danou oblast, opatření a směry rozvoje. Tyto podklady by měly být rozhodující pro sestavení dokumentu „ Strategický rozvoj města Jesenice“, jehož schválení zastupitelstvem města předpokládám ve III. – IV. čtvrtletí letošního roku.

Jak je to s územním plánem?
Město již více než 2 roky řeší přípravu nového územního plánu. Za účasti nového vedení města se uskutečnilo několik jednání, ale proces je zdlouhavý a neustále se prodražuje. Důvodem je především požadavek na rozšíření golfového hřiště v Podbořánkách, které rovněž spadá pod samosprávu města. Dnes situace vypadá tak, že nový územní plán města bude schválen až koncem roku 2012.

Co rozpočet města?
Rozpočet města pro letošní rok jsme schválili v únoru. S ním jsme schválili nová pravidla pro hospodaření s rozpočtem. Při přípravě rozpočtu jsem došel k závěru, že při současně nastaveném systému rozpočtového určení daní nemají města velikosti Jesenice šanci nalézt v rozpočtu dostatek zdrojů na to, aby se mohla hospodárně a účelně starat o svůj majetek. Město Jesenice získává ze státního rozpočtu příspěvek na obyvatele ve výši 7 214,- Kč. Jsme na nejnižším bodě křivky dle současných pravidel, což znamená, že menší i větší obce a města získávají výrazně více financí od státu.

Pomohou tuto situaci vyřešit dotace?
Mohou být určitým východiskem z této nepříliš optimistické situace. Zatím jsme připravili zhruba osm žádostí o dotace a do konce dubna podáme další.

Lze finance získat z městských aktivit?
Přichází v úvahu oblast městských lesů a provoz autokempinku. Městské lesy byly v minulosti předmětem řady diskusí a rozdílných názorů. Dnes řešíme dvě oblasti. Za prvé vypořádání s Lesy ČR a za druhé způsob hospodaření v našich lesích. Pokud jde o prvou oblast, podalo v prosinci 2010 město žalobu na Lesy ČR. Dnes vypadá situace tak, že na dubnové zasedání zastupitelů bude předložena ke schválení dohoda o narovnání. Pokud jde o hospodaření v našich lesích v roce 2011, tak právě probíhá výběrové řízení na firmu, která pro nás bude práce zajišťovat. O autokempinku nelze v dohledných letech uvažovat jako o zdroji příjmů, a to především z důvodů potřeby investovat finance, hlavně do ubytovacích chatek a sociálního zařízení. I pro tuto oblast jsme připravili žádosti na dotace a máme rovněž připraveny varianty postupu pro případ, že dotace nebudou poskytnuty.

Hodně obcí se potýká se stavem bytového fondu, jak je to v Jesenici?
Město má ve svém majetku 134 bytů a 24 bytových domů, z toho dva jsou zařazeny jako domy s pečovatelskou službou a město v této oblasti přispívá na 31 klientů. Dalších třicet máme v pořadníku. Bytový fond města je výrazně zanedbaný a náprava v plné šíři by vyžadovala desítky milionů korun, které město nemá. V současné době probíhá inventarizace apasportizace (zjištění stavu majetku). Z toho vyplyne doporučení, jak dále pokračovat.

Zůstaly vám některé rozpracované projekty z minulého volebního období?
Jde o studii výstavby cca 24 rodinných domků V Jahůdkách (u Velkého rybníka). Nyní zjišťujeme zájem o výstavbu a řešíme varianty zainvestování inženýrských sítí, což představuje investice ve výši cca 20 milionů korun. Druhým projektem je zateplení základní školy, kdy bylo s velkým finančním nákladem zafinancováno zpracování studie změny zdroje vytápění a projektu zateplení školy. Rozpočet na tuto akci představuje cca 38 mil. Kč. Rovněž zde připravujeme argumenty pro rozhodnutí, jak dál.

Mohl byste stručně shrnout, co se podařilo?
V radě města se sešla skupina lidí, která je ochotna intenzivně pracovat a je schopna se na velké většině věcí shodnout. Kladně hodnotím i spolupráci s představiteli finančního a kontrolního výboru. Myslím, že i při veřejných jednáních zastupitelstva je tvůrčí atmosféra a při některých hlasováních už nerozhoduje pouze to, na které straně politického spektra sedím. Zastupitelé jsou připraveni věcně argumentovat, vyslechnout a věřím, že i přijmout názor druhého. Určitě je dobrým signálem, že na veřejná zasedání chodí více občanů, než tomu bylo v minulosti, pravidelně se zapojují do diskuse a přináší náměty pro další práci.
Myslím, že se nám daří lépe a pravidelně informovat naše občany. V minulosti vycházel Jesenický občasník 3x až 4x do roka. Nyní jsme se dohodli na pravidelném měsíčním vydávání. Občané města mají o tuto formu informací zájem a to nás těší.

Jaké legislativní změny by podle vašeho názoru pomohly v komunální politice?
Nejsem zkušeným komunálním politikem, ale mohu srovnávat s mojí předchozí praxí. V komunální politice je na vše potřeba mnohem více času, vše podléhá lhůtám a schvalování. Věci jdou pomalu dopředu. Pokud bych však mohl něco změnit, zrušil bych s okamžitou platností systém dotací. Z mého pohledu jde o vysoce centralizovaný úřednický systém, kterým protéká obrovské množství peněz daňových poplatníků. Prostředky jsou v mnoha případech rozdělovány neúčelně, nehospodárně a nerovnoměrně.

Kde se finanční prostředky „ztrácí“?
Na systém dotací je napojeno velké množství „spolupracujících“ firem, které figurují od přípravy dotačních titulů, jejich schvalování na příslušných úrovních, zpracování žádostí a tak dále, až po její finální vyhodnocení. Dle mého názoru se v procesu tohoto „úřadování dotací“ ztratí (oficiálně vyplatí) min. 30 % finančních prostředků určených na dotace. V podmínkách Jesenice, a domnívám se, že i v dalších obcích, je problematika financí prioritní záležitostí. Tak jak je nastaven systém přerozdělování prostředků ze státního rozpočtu (zákon o rozpočtovém určení daní), se nelze řádně starat o majetek města a město je „odsouzeno“ k předkládání žádostí o poskytnutí dotací.

Co to tedy znamená pro město?
Pro město to znamená, že v době sestavování rozpočtu a jeho schvalování zastupitelstvem se bavíme o téměř každé položce, ale vůbec nevíme, jak se bude skutečný život města odvíjet, neboť rozhodující položky, jako jsou investice a opravy většího rozsahu, závisí na tom, zda město dotací získá nebo ne.

Příprava žádostí není nic jednoduchého…
Ano, příprava žádosti o dotaci je u větších akcí velmi složitá, časové náročná a nákladná. Je nutno zorganizovat výběrová řízení na firmu, která zpracuje žádost, na projektanta, který připraví dokumentaci. Toto vše je také nutno zaplatit. Žádost se podá a 3 – 5 měsíců se čeká a v obci se v této oblasti nic neděje, neboť v případě poskytnutí dotace je nutno počítat se spoluúčastí města a nelze peníze utratit na jinou akci. V případě, že zpracováváte 3 – 5 nebo 8 žádostí, neděláte v podstatě nic jiného. Vzhledem k tomu, že peníze v systému ubývají, je pravděpodobnost získání dotace stále menší a pocit, že děláte zbytečnou práci, vynakládáte zbytečně finanční prostředky města, stále větší.

Co byste doporučoval?
Výrazně zúžit systém dotací a na jednotlivých úrovních ponechat pouze to, co dané úrovni přísluší – infrastruktura, ekologie, sociální programy. Zbylé peníze nechat tam, kde daňové povinnosti vznikají, spravedlivěji nastavit pravidla rozpočtového určení daní a věřit občanům a samosprávám, že dokáží dobře a lépe než úředníci na centrálních orgánech zvážit, kterou investici nebo opravu udělat dříve, kterou později a za kolik peněz. V současném systému sice hovoříme o samosprávě, ale při správě svého majetku a při realizaci rozvojových a investičních aktivit jsou obce limitovány nedostatkem zdrojů a odkázány na rozhodování institucí, týmů a lobistů, kteří nemají se samosprávou nic společného.