Lidé ve vsi i městě si ve svém volnu a zcela zadarmo postavili například kulturní dům, obchod či mateřskou školu. Takových budov stojí v okrese v každé vsi několik a dodnes, i když s menšími úpravami, ještě slouží.
V řadě obcí či měst museli rodiče odpracovat při výstavbě školky určitý počet brigádnických hodin, aby pak získali místo ve školce pro své dítě. Školku svým dětem postavili rodiče například v Chrášťanech.
Tam, kde se lidé nemohli dočkat prodejny potravin, si ji nakonec postavili sami. Například v Hořesedlích vyrostla po mnoha peripetiích na konci osmdesátých let. Byl stanoven počet odpracovaných hodin v akci Z. Kdo udělal více, dostal je zaplacené. Chlapi tam zedničili do noci. Dokonce i babičky chodily společně čistit cihly.
Budovu pak převzala Jednota, pak ji koupil soukromník a nyní stojí zavřená.
Mateřská škola v Rudě vznikla ze žňového útulku před padesáti lety. Na stavbu zavzpomínal Čestmír Kotelenský z Rudy: „Když jsem přišel z vojny na opušťák, zrovna se dodělával kolem školky plot. Tak jsem při tom také pomáhal." Pak do školky vodil své děti i vnoučata.
V akci Z vyrostly například v Nezabudicích sál u hospody v sedmdesátých letech a prodejna Jednoty v osmdesátých letech, v Pavlíkově kulturní dům, stejně jako v Chrášťanech. Tady si lidé ještě postavili požární zbrojnici.
V Senomatech vyrostla v akci Z sokolovna, samoobsluha, mateřská školka. Právě do nově postavené školky chodily ženy uklízet. Kdo tam měl děti, musel odpracovat nějaké hodiny. Sokolovna vyhořela v roce padesát osm a v šedesátém se postavila v akci Z. „Když se dělala kanalizace, asi v polovině sedmdesátých let, můj muž jezdil s bagrem. V Nádražní ulici zapískal. Lidé vyběhli ven a pracovali celou sobotu a neděli. Udělali tak ve vsi celou kanalizaci," vzpomínala Anna Cafourková.
Po revoluci dobrovolnické práce ustaly. Až nyní se pěkně rozběhly. Nyní si lidé v Senomatech vysázeli ovocnou alej.
