Kliknutím zvětšíteVčely na tomto medu nemohou přezimovat. V zimě je pro ně těžko stravitelný. „Ze 2850 jich podle údajů důvěrníků uhynulo 330. Což znamená větší mimořádný úhyn. Nedalo se to nijak ovlivnit. Na přelomu září a října, kdy už byly dokrmeny cukrem, včely přinesly do úlu až dvacet kilogramů melicitózního medu, který se smíchal s cukrem, nebylo možné už ho včelám odebrat," popisoval jednatel Základní organizace Českého svazu včelařů Rakovník Josef Kindl.
Výskyt melicitózního medu byl na řadě míst různý. Záleželo na stanovištích. Poblíž lesů přitom byla situace nejhorší.
Úbytek včelstev také potvrdil Miroslav Halló ze Senomat: „Zima byla dlouhá, a proto ji nevydržely takzvané zimní včely, které přežijí devět měsíců. Někteří včelaři hlásí úbytek včelstev, ale to jim většinou uhynuly ty dlouhověké." V oblasti, kde je Miroslav Halló důvěrníkem, hlásí největší úbytek včelstev v Lišanech, i osm z dvaceti. V Lužné naopak jen několik, stejně jako v Brantu. Velký úhyn byl v Pšovlkách.
Přitom situace vloni v létě byla normální. V červenci a srpnu včelaři včelstva nakrmili a na podzim včely hodně létaly a přinášely do úlu veliká kvanta melicitózního, mezi včelaři zvaného cementového medu. Špatně to dopadlo i na Novostrašecku. Uhynulo tady osmadvacet procent včelstev. Podle Jiřího Petráčka vše ale nezpůsobil melicitózní med.
Spousta včelařů zřejmě podcenila přípravy na zimu, protože několik zim bylo mírných a do prosince vládlo mírné počasí jako na podzim.
„Já jsem z dvanácti včelstev přišel o pět. Jsem přesvědčený, že to u mne zavinil hlavně melicitózní med. Když jsem na jaře rozebíral prázdné úly, byly plné melicitózního medu, který není k ničemu. Nejde vytočit, jedině namočit na dlouhou dobu do vody, až se rozpustí. To je ale hrozná práce," zkonstatoval Jiří Petráček. On sám má většinu včelstev u lesa, takže odhaduje letos slabší snůšku medu.
Na jaře bylo dlouho chladno. Včely moc nelétaly. Navíc pomrzly květy ovocných stromů. „Tam, kde se včely dostanou k řepce, mohl by ještě nějaký med být. Ty moje to mají na pole asi pět kilometrů přes les, takže tam těžko zaletí," mínil Jiří Petráček.
Melicitózní med nanosily včely do úlu také včelaři Vítu Iblovi ze Třtice. Přes zimu přišel o šedesát včelstev. Hlavním důvodem nebyl meliciózní med, ale ptactvo, zejména strakapoudi.
„Protože byla dlouhá zima, ptáci neměli co žrát, pustili se do úlů. Některé zobáky úplně rozsekali a včely uhynuly. Mám úly z polystyrenu, takže to nebylo těžké. Napadení včel v tak velké míře nepamatují ani staří včelaři. Poničili mi asi osmdesát úlů. Nejvíce to bylo na Branově a například v Kounově. Nejméně tady ve Třtici," vypočítával včelař Vít Ibl. Kromě toho se tu v menší míře objevilo i průjmové onemocnění včel.
Naopak dobré přezimování hlásí například Miloslav Mánek, který má včely i na Kolešovicku: „Mě včely přezimovaly dobře. Z šestnácti včelstev mi uhynuly dvoje. To není nic mimořádného. Melicitózní med jsem neměl. Tady jsou hlavně pole. Nyní včely létají hlavně do řepek. Podzimní snůška je pak většinou slabší. Teď včely vypadají dobře. Zima byla sice dlouhá, takže nešly hned do rozvoje, ale teď plodují a je to dobré."
47
Čtenář reportér
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
