Ředitelka Zdeňka Mixová vysvětlila: „Musíme spojovat třídy a trvá to už řadu let. Zažili jsme už i dvoje spojení, teď už máme delší dobu naštěstí jen jedno. Spojili jsme druhou a třetí třídu. Prvňáčky se ale odjakživa snažíme nechávat ve třídě samostatně, třeba i v malém počtu. Chceme jim tady vytvořit co nejlepší podmínky k aklimatizaci," zdůraznila Zdeňka Mixová.

Migrace žáků je tu prý značná, protože v tomto koutě okresu není moc práce. „Když nám děti odcházejí, tak je to většinou z toho důvodu, že se jejich rodiče stěhují za prací," doplnila Zdeňka Mixová. Kounovská základka je spádovou oblastí například pro děti ze Svojetína, Milostína, Povlčína, Janova, Veclova, Nečemic, Pnětluk. „Ale také tady máme žáky z Domoušic nebo Solopysk. Ty do páté třídy jezdí do Ročova a aby pak nemuseli do Loun, tak přijedou vlakem k nám. Spoje k nám, ať už autobusem či vlakem, jsou vyhovující."

Mateřskou školu v Kounově navštěvuje 34 dětí, což je pěkný počet. „Kapacitně bychom ani více nezvládli. Maximálně bychom jich tady mohli mít pětatřicet. Už máme zase povolenu dvoutřídní mateřskou, takže předškoláci bývají na zaměstnání zase odděleni," vysvětlila ředitelka školy.

Zkracovat pracovní úvazky bylo třeba jen uklízečkám a školníkovi. „Už jsme se s tím sžili, ale bylo to náročné. Když někomu řeknete, že za méně peněz a za kratší dobu musí udělat stejnou práci, tak to nikdy nepřinese úsměv na tváři," dodala Zdeňka Mixová.

24. ledna čeká školu zápis. „To je vždy moment překvapení, kolik dětí přijde. Vyžádám si sice od obecních úřadů předem seznamy a pošleme pozvánky, ale vždy až ten den uvidíme, kolik dětí se nám tu sejde. Zatím to vypadá na papíře docela slibně. Má přijít kolem dvaceti dětí. Ale v některých obcích jsou děti, které jsou tam sice trvale hlášené, ale nebydlí tam," upozornila Zdeňka Mixová.

Co Zdeňku Mixovou mrzí? Že se poslední dobou kounovským školákům nedaří ve sportovních soutěžích. „Děti všeobecně až na pár výjimek moc sportovat nechtějí. Jsou možná trošičku méně zdatnější," konstatovala Zdeňka Mixová.

A z čeho má radost? „Z akcí, které pro děti kolegové připraví a setkají se s velkým ohlasem. Třeba noční spaní ve škole. Měli jsme tady takzvané Hodinky čtení se spisovatelkou Eliškou Polanskou. Přijela k nám a předčítala ze svých knih. Děti také třeba sbírají starý papír. Za výtěžek bychom rádi pořídili doskočiště pro skok vysoký. Snad se nám podaří našetřit aspoň na jednu žíněnku. Oslovili jsme přes paní starostku i obyvatele Kounova, zda by nám v tomto nepomohli. Tak uvidíme," popsala Zdeňka Mixová.

A na otázku, zda jsou dle jejích zkušeností dnešní děti jiné, nežli předchozí generace, říká: „Jsou a je to určitě způsobeno dobou. Řada rodičů nemá čas na to, aby se jim věnovali, povídali si s nimi. Technika, kterou mají k dispozici, jim ubírá čas na pobyt venku. Na vyběhání, kolektivní hry, sportování. A je tu věc, která mě také mrzí: hodně dětí nečte. Zdá se mi, že dříve děti byly aktivnější, zvídavější. Ty dnešní děti mají jen své úzké okruhy zájmů, ale to všeobecné jim uniká," dodala ještě Zdeňka Mixová.