„Při staročeských májích tady hasiči v průvodu chodili už od nepaměti. Je to dlouhá tradice, která začala bohužel pomalu upadat. Tak jsme ji obnovili, tuším v roce 2004. Do průvodu jdou všechny ženy, svobodné, zadané, vdané, rodačky, i ty, co tady mají chalupu. Jsme rádi, že nám všichni pomáhají, " řekl na vysvětlenou Pavel Beneš, jeden z májovníků.

A tradice se tady opravdu znovu ujala. Kroje oblékají už malé dívky, a ženy také. V průvodu se pak například sejde matka s dcerou. To se jim jinde nepoštěstí.

Správnou atmosféru veselici dodává jak se patří vyzdobený dřevěný vozík s nákladem něčeho pro osvěžení a na kuráž. „Příští rok mu ještě ušijeme plachtu, aby to bylo ono," plánovala jedna z májovnic.

První cesta všech zúčastněných vedla k pomníku padlých, kde uctili jejich památku. „Teď obejdeme přibližně devadesát májek, takže máme tak do sedmi hodin co dělat," vypočítával Pavel Beneš.


U každého domu se na tanec májovníků řádně připravili. Někde dokonce přichystali „taneční parket" na zahradě. Po přípitku v domě ženy či dívky následoval tanec v kole májovníků. Nechybělo ani tradiční provolávání hlavního májovníka: „Čí jsou máje…". Pak přišlo na řadu bohaté občerstvení i něco ostřejšího. Při tom se hned nabízela otázka, jak hlavní májovník vydrží až do večerní zábavy.

Jednoduše to vysvětlil Pavel Beneš: „Májovníka nikdo moc nechce dělat, takže si jeho funkci předáváme během odpoledne. David Hubáček začíná u pomníku a projde tak pár domů, pak se různě prostřídáme, aby si to každý vyzkoušel a užil trochu jinak."

Ke staročeským májům 
v každé vesnici patří mnoho zvláštností i odlišností. V Krakově letos i to, že chlapi stavěli před hospodou krále až v sobotu ráno. Prý aby ho nemuseli hlídat. A stihli to akorát. A to se účastníci průvodu scházejí už na dvanáctou.

Všechny místní ženy tu mají stejné kroje. První rok, kdy se staročeské máje ve vsi po letech obnovily, si je májovníci půjčili ze Senomat.

Protože se tradice chytila, na další rok už měli vlastní. Po vzoru těch senomatských je ušila Pavla Staňková. Ale objevíte tu i trochu jiné. „Ti jsou z jiného kmene a přijeli k nám na návštěvu," vysvětlovaly ženy.

Večerní zábava začíná společným tancem kolem bílého smrčku májovníka.
„První rok snad šlo ještě více lidí než letos. Tenkrát se průvod dlouho nedělal. Mladí to neznali, a tak s námi šli i ti „staří," aby nás do toho všeho zase zasvětili," dodal s úsměvem Pavel Beneš.⋌