Kdo je ovšem tím propadajícím, už dnes nemám pochyby já, ani stovky jejich příznivců, kteří do Žerotína na Lounsku dorazili.

Přes nepřízeň počasí v jiných koutech republiky bylo nad areálem po celý víkend jasno, slunce vítalo stovky přijíždějících motorkářů a tak to vypadalo od pátku až do neděle. Když srovnám návštěvnost Rack-Reydu například s Cyklováním, na které Rakovník vynakládá nemalé finanční prostředky, tak srovnávám nesrovnatelné. K velké škodě všech příznivců „rychlých kol", vůně motorů, adrenalinu, zábavy a přátelských setkání.

Letošní program opět nezklamal a dá se říci, že se celoroční příprava této skvělé akce kluků a zároveň mých přátel z Astacusu dá už rozhodně označit za profesionální.

Jak páteční, tak sobotní nabitý program uspokojil diváky všech věkových kategorií. Zajímavé koncerty skupin GUANO APES, WALDA GANG, BEER BAND, RAMMSTEIN MEMBER´S CLUB, TŘI SESTRY BANDITOS a dalších, oblíbený moderátor Vlasta Korec (který letos slaví čtyřicetiny), erotická i taneční vystoupení, kouzelná travesti show skupiny Kočky z Prahy, sladké zápolení v čokoládě, tradiční soutěže i sobotní Spanilá jízda krajem za účasti několika set motorkářů nejen z naší republiky (ale i ze sousedního Slovenska, Německa, dokonce z Holandska a z Andorry), se opravdu skvěle vydařila a splnila očekávání všech. Nejen k radosti pořádajícího klubu Astacus, ale i místních obyvatel a návštěvníků, pro které je Rack- Reyd každoročním potěšením a možná i tak trochu srdeční záležitostí. Mojí určitě, přestože jsem nikdy motorku nevlastnila a mám ze strojů na dvou kolech patřičný respekt. Zkrátka kdo chtěl, cestu do Žerotína si našel. A moc rád. Na rozdíl od sice domácího, ale doslova macešského prostředí v Rakovníku, kde vládne neústupnost, nepřátelství, netolerance a nepochopení jak ze strany vedení města, pronajímatele koupaliště i pár obyvatel z okolí místa konání akce, tak přístup Žerotínských mohu označit za mateřský a neskutečně milý. Perfektní organizace v areálu, příjemné zázemí i non-stop občerstvení, možnost sympatického ubytování a hlavně přátelské úsměvy všech místních obyvatel. A o tom to myslím je. To je jeden z hlavních důvodů, proč by se neměl Astacus s Rack-Reydem do Rakovníka vracet. A není to jen můj názor. Při závěrečné děrovačce položil Vlastík Korec tuto otázku nadšeným divákům a bylo předem jasné, co jásající a spokojený dav moderátorovi odpoví. Myslím, že parta správných chlapů z Astacusu měla co dělat, aby zadržela slzy dojetí, když nočním areálem burácelo nejen tradiční „děkujeme", ale i jednoduchá odpověď: „Žerotín".

Budeme se všichni moc těšit a znovu přijedeme. Na tom se shodli všichni.

Poděkování patří nejen motorkářům, ale i všem místním. Zaslouží si to.

Na závěr bych ještě jednou poznamenala, že 16. ročník Rack-Reydu proběhl (až na pár odřenin jednoho z účastníků Spanilé jízdy) bez sebemenších problémů a tak bych asi vzkázala provozovateli koupaliště, že méně je možná více, že ani „dobří holubi" se do nepřátelského prostředí nevracejí a že si tak oblíbenou akci může nechat ujít jen blázen nebo dobrodruh. A také třeba to, že je pozdě plakat nad rozlitým mlékem, obzvláště při nepřízni počasí a při placení účtů. Rakovničtí nechápou a nezapomínají. Jinde si lidé tak kvalitních akcí jako je Rack-Reyd váží.

„Zřejmě to tak mělo být", povzdechla jsem si nad pustým areálem koupaliště v Rakovníku. Tak tedy příště v Žerotíně a s úsměvem!

Autor: Zuzana Novotná