Jedná se o jednoduché stavby či objekty, které se vyplní vhodným přírodním materiálem. Ten si pak vybere hmyz (včely samotářky, čmeláci, motýli, slunéčka, brouci, škvoři, …) k zazimování nebo k rozmnožení svých potomků.

Také v Rakovníku stojí nově jeden z těchto „hotelů", a to před klubovnou včelařského kroužku RAKOvčelaříků. Je složen z několika samostatných buněk. Jiří Cafourek, vedoucí tohoto kroužku, který se zaměřuje na informovanost a vzdělávání především dětí, mládeže a laické veřejnosti právě v této oblasti, řekl: „Hmyzí hotel nejenom pomůže k přežití užitečného hmyzu v jeho okolí a je zajímavým artefaktem zahrad a parků, ale je především vhodným objektem k pozorování a k výuce ekologických zákonitostí."

I za pomoci Ministerstva zemědělství České republiky se letos uskutečnil pilotní projekt podporující výstavby hmyzích hotelů.V rámci vyhlášené soutěže měly možnost kolektivy z rakovnických mateřských, základních i středních škol vytvořit ve „své" přidělené buňce malý hmyzí hotel. „Jeho instalaci vždy předcházela vzdělávací přednáška o významu opylovatelů, kterou zajišťoval organizátor soutěže. Bezkonkurenčně nejlépe se v soutěži umístila Integrovaná střední škola, Rakovník na Jirkově, která se i ekologickému vzdělávání svých studentů věnuje systematicky a dlouhodobě," zdůraznil Jiří Cafourek.

Jiří Cafourek dále připomněl, že většina lidí vidí v hmyzu jenom nepříjemné a obtěžující tvory, které je potřeba na potkání zamáčknout či zašlápnout. „Nečiní rozdíl mezi včelou, vosou, sršní, komárem, mravencem, škvorem či švábem. Zapomínají, že každý tvor na této planetě má svoje místo, které si vybojoval v evolučním procesu a které má svůj význam a důležitost," upozornil Jiří Cafourek s tím, že ještě tak dokážeme pochopit roli hmyzích opylovatelů, kteří zajišťují rozmnožování mnoha pro člověka potřebných rostlin. Jako nejznámější pak uvádí včely. „Když si uvědomíme, že jim vděčíme za každé naše třetí snězené sousto a že mnoho druhů potravy bychom bez nich ani nevypěstovali, měli bychom si jich začít více vážit," zdůraznil také Jiří Cafourek.

Za miliony let vývoje se hmyz (opylovatelé) naučil přizpůsobit mnoha podmínkám a změnám – dokázal přežít. Na adaptaci měl však vždy dostatek času v řádech tisíců, statisíců až milionů let. „Změny, kterým opylovatele vystavuje člověk v posledních desetiletích, však přicházejí nebezpečně rychle," upozornil dále Jiří Cafourek na globální rozšiřování hmyzích nemocí či parazitů, likvidace přirozených biotopů, zhoršování kvality vody i vzduchu, elektronický smog, snižování pestrosti potravy, neuvážené používání nebezpečné chemie v zemědělství. „To jsou jenom některé negativní faktory, které mají za důsledek neustále se snižující celosvětový stav tolik nepostradatelných opylovatelů," nastínil ještě k tomuto tématu Jiří Cafourek. ⋌