„Čekáme průměrnou úrodu, rozhodně lepší než loni. Podle odhadů by se letos mělo v České republice sklidit 6300 tun suchého chmele, loni to bylo pouze 5126 tun,“ řekl Luboš Hejda. „Pokud by v minulých dnech nezapršelo, tak jsme na tom byli stejně jako loni nebo ještě hůř,“ dodal.

Nedostatek srážek trápí české chmelaře dlouhodobě, jen asi pětina chmelnic je zavlažovaná. Většímu rozšíření závlah brání nedostatek vodních zdrojů, proto chmelaři vítají připravovanou výstavbu přehrad na Podbořansku a Rakovnicku.

Kromě hektarových výnosů je pro pěstitele zásadní také kvalita chmele. Zvláště pak obsah alfa hořkých látek, které jsou důležité pro využití v pivovarnictví. „Podle výsledků z prvních odebraných vzorků by z hlediska obsahu alfa hořkých látek ve chmelu mohl být tento rok pro chmelaře dobrý,“ řekl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Josef Patzak.

Sklizeň začne kolem 20. srpna. „Plus minus tři dny, záleží vždy také na počasí. Ale kolem tohoto data vždy sklizeň začíná,“ řekl Miloslav Mánek, jednatel kolešovického Rakochmelu.

Stejně jako Rakochmel, tak i ostatní chmelaři shánějí brigádníky. „Máme štěstí, že se nám brigádníci pravidelně vracejí. Máme velice dobrou zkušenost a spolupráci s jednou skupinou ze Slovenska, která se vrací už několik let,“ komentoval Miloslav Mánek s tím, že podle něho zájem mladších generací o brigádu na chmelu v posledních letech mírně stoupá.

V České republice se letos chmel pěstuje na 5004 hektarech plochy, což je o 16 hektarů méně než loni. K největším oblastem patří tradičně Žatecko, Úštecko na Litoměřicku a Tršice na Moravě. Na největší výměře se tradičně pěstuje odrůda Žatecký poloraný červeňák. Tato odrůda jemného aromatického chmele se využívá hlavně při vaření spodně kvašených ležáků plzeňského typu.

Většina chmele z České republiky jde na export, nejvíc ho odebírají Japonsko a Čína. O tuzemský chmel je stále zájem, čeští pěstitelé mají v současné době prodané tři úrody dopředu.

Ve srovnání s obdobím před deseti lety je ekonomická situace v českém chmelařství lepší, projevuje se to také v investicích v tomto oboru. I díky podpoře státu došlo na řadě míst k modernizaci česaček, sušáren, obnovují se porosty chmele a staví se nové konstrukce chmelnic.