Valentinka Koutníková z Rakovníka je okatá, křehce působící a především velice sympatická studentka sekundy rakovnického gymnázia. Dnes slaví svůj svátek spolu s milióny zamilovaných po celém světě.

Svůj svátek slavíš 14. února, tedy v den, který je považován za svátek všech zamilovaných. Jaký je tvůj pohled na tento fakt?

To je pro mě celkem blbý. Moje jméno Valentina vlastně ani není v kalendáři. Je tam jen Valentýn. Také je mi líto, že moje jméno není na různých suvenýrech. Jako jsou různé odznáčky, přívěsky na klíče, ručníky se jménem, hrnečky. Jsou tam všechna možná jiná jména, třeba i Valérie, ale nikdy Valentina.

Víš, kdo ti jméno vybíral?

Z domova vím, že jsem prý měla být původně kluk, takže si maminka nebyla se jménem jistá. Jméno mi vybral vlastně můj bratranec. Přišel na návštěvu za mamkou a řekl, že s ním chodí do školky jakási Valentinka. Mamce se to jméno zalíbilo a řekla, že bych se tak mohla jmenovat. Takže právě proto se jmenuji Valentina.

Co by sis přála dostat k svátku?

Žádné speciální přání nemám. Myslím si, že asi dostanu nějaké mlsky.

Vzpomeneš si nějaký zajímavý dárek z let minulých?

Minulý rok jsem třeba dostala stříbrný prstýnek. Měla jsem z něho radost. A myslím, že jsem jednou dostala také kolo.

Slavíš svátek se spolužačkami?

Ani ne. Tak je jasné, že si přineseme do školy dárek, ale slavíme společně spíše narozeniny.

Znáš někoho ve svém okolí, kdo žije v dlouhodobém a šťastném svazku?

Moje babička s dědou. Oni se mají moc rádi. Jsou takovým pěkným příkladem, že jsou lidé, kterým láska dlouho vydržela.

Doplňme, že historie svátku svatého Valentýna spadá do druhého století našeho letopočtu. Podle legendy tehdy císař Claudius II. zakázal sňatky, protože se domníval, že ženatí muži nejsou dobří válečníci. Křesťanský kněz Valentýn však císařský výnos nerespektoval a tajně dál oddával. Byl prozrazen, uvězněn a 14. února roku 270 popraven. Před smrtí stačil napsat milostný dopis dceři žalářníka, do níž se zamiloval. Tak prý vzniklo údajně zcela první valentýnské přání.