Kolapsy, nehody, dušnosti, cévní mozkové příhody a bolesti na hrudi. To jsou nejčastější důvody výjezdů záchranářů v těchto dnech. V kraji zapříčiní počasí denně zhruba 40 zásahů zdravotníků.

Ti se v období prázdnin setkávají s některými typickými zdravotními problémy. V obzvlášť horkých dnech vyjíždějí častěji k topícím se lidem a ke kolapsům z horka. Další rizikovou skupinou jsou chataři, kteří pro změnu více padají ze střech, stromů a žebříků při práci na svých chalupách, chatách či zahradách.

Výjezdy ke kolapsům

„V posledních dnech vyjíždíme ke kolapsovým případům z důvodu dehydratace poměrně často. V těchto vedrech ošetřujeme denně v průměru o tři až pět kolapsů více,“ uvedl Bořek Bulíček, ředitel záchranné služby Trans Hospital Řevnice. „Nejčastější výjezdy ke kolapsům z horka jsou kolem poledne a zhruba od 11 do 16 hodin. Ohroženi jsou astmatici, kteří trpí především dechovými obtížemi a může u nich dojít až k srdečnímu selhání.


V krajních případech u nich hrozí až šokové stavy,“ uvedla mluvčí záchranky Nina Šeblová. Ohroženi podle ní však nejsou pouze kardiaci, ale i lidé, kteří nemají dostatečně vyvinutý takzvaný termoregulační systém. „To jsou děti, které ho ještě nemají plnohodnotně vyvinutý, a staří lidé, kteří už ho naopak postrádají. Lidé, kteří mají nedostatečný termoregulační systém, nemají velkou potřebu pít a ani v takto teplých dnech nepociťují horko. Proto jim hrozí přehřátí, dehydratace organismu, následný kolaps a ztráta vědomí,“ vysvětlila Šeblová.

Úpal nebo úžeh?
Teplé počasí a sluneční záření může způsobit potíže i zdravým lidem. Horka ohrožují i ty, kteří mají oslabený imunitní systém po prodělané chřipce, viróze či střevních potížích. Při pobytu v teplých, dusných a nevětraných místnostech, například v městské hromadné dopravě. „Příznaky úpalu, tedy přehřátí organismu, jsou bolest hlavy, zvracení, zmatenost, svalové křeče, periodické dýchání, ztráta vědomí a v nejhorším případě i šokový stav. První pomoc i terapie musí být zahájena ihned. Spočívá v ochlazování a monitorování tělesné teploty a vitálních funkcí. K úžehu pak dochází po dlouhodobém pobytu na přímém slunci v případě, že slunce svítilo na hlavu a šíji. K příznakům patří malátnost, porucha koncentrace, bolest hlavy, závrať, nevolnost, zvracení, vysoká teplota a ztuhnutí šíje. Důležité je odvést člověka do stínu, dát mu napít vody, položit mu studený obklad na hlavu a zvednout mu nohy,“ popsala Šeblová.

Alkohol a koupání
Lidé by neměli chodit do vody po požití alkoholu. Alkohol snižuje odhad nebezpečí a lidé pod vlivem alkoholu přeceňují své schopnosti i síly. „Zároveň alkohol roztahuje cévy, což způsobuje pokles tlaku. Rozhodně by také neměli skákat do neznámé vody,“ doporučuje Šeblová. Varuje také před náhlým ponořením do studené vody, které může způsobit zástavu srdce i u zdravého člověka.