Na Prvním nikajském koncilu, roku 325, bylo potvrzeno a upevněno pravidlo konat křesťanskou Paschu až po židovském Pesachu a byla stanovena metoda výpočtu užívaná do současnosti. V křesťanských církvích se Velikonoce (Pascha) slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním úplňku (tedy prvním úplňku po 21. březnu).

O pravoslavných Velikonocích pohovořil pravoslavný duchovní z Hořesedel otec Miloslav Zdeněk Veselý: „Pravoslavné Velikonoce, označované jako Pascha, jsou proti katolickým většinou opožděny zpravidla o týden, ale nezřídka i více, protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář." Navíc zachovává ustanovení Prvního nikajského koncilu (tj. prvního všeobecného sněmu), který přísně stanovuje, že křesťanská Pascha nesmí být před židovským svátkem Pesach nebo spolu s ním."
Samotná příprava na Velikonoce – Paschu, začíná již čtyřicet dní předem – tzv. dobou velkopostní, během níž se mají věřící připravit na slavnost vzkříšení Páně modlitbou, postem a přijetím svátostí. Čtyřicetidenní půst začíná už v pondělí po syropustní neděli a předchází mu postupná příprava. V předpostním období se omezují nejprve jídla masitá, potom jídla mléčná a vejce, po níž začíná velkopostní doba.

Čtyřicet dní věřící drží půst, který zakončují velkou slavnostní liturgií. Samotná Pascha se slaví sedm dní.
Oslava Vzkříšení Páně – slavnostní liturgie Světlého vzkříšení Ježíše Krista, začíná většinou o půlnoci ze soboty na neděli Paschy. Těsně před půlnocí se koná trojnásobný slavnostní církevní průvod s procesním křížem, korouhvemi, evangeliářem, svícemi a ikonami kolem chrámu, během něhož se zpívá radostná píseň. Podle tradice pravoslavní obcházejí třikrát kostel, a to v protisměru hodinových ručiček.

„Po této slavnostní liturgii jsou věřícím svěceny přinesené košíčky s pokrmy. Nechybí v nich pečivo (Pascha – něco jako český mazanec), vajíčka, šunka, křen, máslo, sůl, červená řepa, klobásy a jiné. Po příchodu domů se všechny tyto pokrmy konzumují. Je zvykem, že se opět schází celá rodina, tak aby bylo možné tento velký svátek slavit pospolu – v rodinném kruhu. Na druhý den se chodí na návštěvy. Přejeme si zdraví, štěstí, lásku a hlavně Boží požehnání," popisoval otec Miloslav.

Následující týden po Velikonoční neděli se nazývá Světlým týdnem a v jeho průběhu zůstávají dveře ikonostasu i mimo Bohoslužby stále otevřeny na znamení toho, že Ježíšovým zmrtvýchvstáním nám jsou otevřeny dveře k Bohu. Během celé této doby se zpívá hymnus „Vstal z mrtvých Kristus" a odpovídá se „V pravdě vstal z mrtvých" . Všechny vás srdečně zdravím v tento radostný svátek Vzkříšení Kristova, který „… včera i dnes tentýž jest, i na věky". (Žd 13,8).

Přeji vám prožití podobné radosti, jakou měly ženy myronosice, když viděly vzkříšeného Krista.
Nechť jejím ovocem vám budou dary duchovní: pokoj, tichost, dobrotivost, věrnost, střídmost a hlavně láska. Přeji vám všem, abyste v těchto paschálních dnech prožívali naději života věčného s tím, který má život věčný a „…přešel již ze smrti do života." (J 5,24) Christos voskrese! Vo istino voskrese! Vstal z mrtvých Kristus! Vpravdě vstal z mrtvých!

Letošní rok pravoslavní věřící slaví Vzkříšení Páně – Paschu dne 12.dubna. Slavnostně ji budeme sloužit v Rakovníku na hřbitově – v Kapli sv. Rocha a Gorazda od 09,00 hodin.
„Ještě před tím 5. dubna od 10 hodin zvu do kostela sv. Vavřince v Hořesedlích na „české" velikonoce," řekl otec Miloslav.