Naprosto běžnou záležitostí se stali vietnamští obchodníci s oblečením, kteří v Česku žijí již řadu let. Rakovník je toho důkazem, a i tady našlo mnoho vietnamských obyvatel svůj domov.
První vlna imigrantů z Vietnamu s v republice objevila na začátku osmdesátých let minulého století. I když název imigrant není zcela přesný. Do Čech se první Vietnamci dostali v rámci spolupráce tehdejšího socialistického Československa s lidovým Vietnamem.
Kdo si ale dnes položí otázku, proč si zrovna vybrali naší republiku?

Jak se žijeJedním z mnoha, který našel svůj domov v Rakovníku, je i Duc Hien (česky Jan) Duong, který tu je již devatenáctým rokem.
„Do České republiky jsem byl poslán v roce 1988. Pocházím z provincie Vinh Phuc, která leží na severu Vietnamu. Po svém studiu jsem podepsal pětiletou smlouvu s firmou vyrábějící oblečení v Praze,“ vypráví současný majitel krámku s oblečením Na Husově náměstí o svém příjezdu.
Naštěstí tento vietnamský obchodník neměl žádné problémy s českými úřady, a tak po vypršení pětileté pracovní smlouvy tu Jan Duong na povolení k pobytu zůstal a vzal si svou nynější ženu Bui Thi Bay, která v té době pracovala v rakovnické Šamotce.
„V Čechách žije sedm členů naší rodiny. Za ostatními jezdíme vždy na měsíc o letních prázdninách do Vietnamu. Zpět se chci ve stáří určitě vrátit. Přece jenom je to moje rodná země,“ pokračoval Jan Duong.
Jiného názoru je jeho desetiletá dcera Thuy Lins (česky Lucie), která se narodila už v České republice. Ta v Čechách již chce zůstat. Přestože je to podle zákona již Češka, setkala se i s nepříjemnou rasovou situací, která se týkala původu jejích rodičů. Naštěstí se vše vyřešilo a s dalším problémem během svého života se nesetkala.
Spousta Rakovničanů vyčítá této komunitě malou snahu se naučit český jazyk.
„Často se bavíme s rodáky, kteří v Rakovníku také prodávají. Jazykovou bariéru se snažíme překonat sami nebo s pomocí našich dětí, kteří česky již mluví plynule. Dodal Jan Duong s tím, že se domnívá, že čeština je středně těžkým jazykem.