Od té doby si vylétal několik mistrovských titulů. Nyní létá už jen pro radost a pro diváky. Věnuje se velkým rádiem řízeným polomaketám. Se svým strojem FOKKER E III, německým letadlem z první světové války o rozpětí křídel 3,2 metru, předvádí divákům, že létat opravdu umí.

Kdy jste začínal modelařit?
Jako kluk, v sedmé třídě. Tenkrát byly v módě upoutané modely. Rádiové soupravy byly nedostupné. Daly se sehnat pouze od příbuzných v zahraničí. Pak jsem přešel k upoutaným maketám.

Dosáhl jste v upoutaných maketách nějakých úspěchů?
V téhle kategorii jsem reprezentoval dvacet let a získal první titul mistra světa v Jižní Africe v roce devatenáct set devadesát osm. Druhý titul, mistr Evropy, byl v roce devadesát devět v Praze Vodochodech. V roce dva tisíce jsem obhájil ve Švýcarsku titul mistra světa z Afriky. Pak jsem byl ještě druhý v Americe.

Proč jste se rozhodl s reprezentací skončit při takových úspěších?
Ve Švýcarsku jsem své poslední letadlo rozbil, přesto jsem vyhrál, protože jsem měl nalétáno hodně bodů. Tak jsem si řekl: „A dost! Skončím v nejlepším.“

Jak jste začal s rádiem řízenými (RC) modely ?
Manželka mi koupila k vánocům první RC model, tak jsem s tím pomalu začal. Nejprve s těmi menšími s rozpětím křídel tak do metru. Postupně jsem tím procházel, až jsem skončil tady u těch.

Stavíte rád určité typy letadel?
Česká legislativa povoluje bez omezení létání letadel do dvaceti kilo. Vždy se snažím takový lehký a velký stroj postavit. Mám rád letadla z první světové války, takzvané dřevěné křapáče, a ještě poválečná. Nelíbí se mi vrtulníky, ani ta z druhé světové války. Ta už jsou moc těžká.

Co říká vašemu náročnému koníčku manželka?
Moje manželka Olinka mi celý život dělá mechanika. Celých dvacet let se mnou jezdí na závody i na mistrovství Evropy nebo světa, pokud to nebylo někde za mořem. V podstatě jsme léta trávili dovolenou jenom ježděním po závodech, protože mistrovství bývají hlavně v létě. Olinka je na mne moc hodná. Trpělivě snáší mé modelaření v bytě. Třeba když se brousí balza, tak jsou lehké balzové piliny všude, i v hrncích a ve skleničkách na polici. Jednou jsem dodělával letadlo na mistrovství. Potřeboval jsem ho už jenom nastříkat. Venku bylo hrozné vlhko a ve vlhku barva šediví, letadlo bylo samý flek, zkrátka hrůza! Potřetí se žena smilovala, nakoupili jsme igelity, přikryli obývák a já to nastříkal doma. Akorát jsem trefil záclonu, takže jsme jí měli tříbarevnou, ale to mi odpustila.

To je teda opravdu hodná a tolerantní…
Já jsem ji podrobil zátěžové zkoušce. Když se mnou chodila, už jsem modelařil. Také zkoušela létat a umí to. Ale nakonec řekla, že mi raději udělá řízek. Všude mě doprovází, tedy když má volno. Jinak by to ani nešlo. Znám spoustu kamarádů, kteří se kvůli modelaření rozvedli.

Vy už se neúčastníte mistrovství?
Reprezentování jsem nechal tak před dvěma roky. Už toho bylo dost a také už hůře vidím. Proto jsem postavil větší éro a bavím se tím, že létám show. To mě naplňuje. Je to také větší pohoda. Na závodech jsem měl celý týden nervy na pochodu, kdežto tady ne. V klidu si dám buřta, zalétám si pro radost, pro lidi a je mi fajn.

Letadlo, s kterým jste létal, jste si postavil sám?
Ne, byla to stavebnice. U těchto velkých modelů se žebra řežou na takzvaných plotrech, protože řezat je lupénkovou pilkou by byla nekonečná práce. Pak už se to vše slepí a potáhne, to jsem dělal já.

Kolik jste nad tím strávil času?
Kolik hodin, to už nevím, ale stavěl jsem celou zimu.

Kde stavíte, máte dílnu?
Velkou část jsem postavil doma v obýváku. Děti už z domova odešly, tak nám zbyly dva obýváky. Jeden mi manželka půjčila na stavění. Jinak mám v bytě ještě malou dílničku, ale tam už jsem se s letadlem nevešel, proto jsem ho z velké části kompletoval v obýváku mezi dveřmi. Konečné dodělávky a nastříkání jsem dělal už v našem klubu. To už by jinde nešlo.

Kde máte takhle velké letadlo uložené?
Také v klubu, jinde by se nevešlo. Totiž při neustálém skládání a rozkládání přijde letadlo nejvíce k úrazu. Také jsem musel kvůli němu koupit větší auto. Vybíral jsem ho s metrem. Prodejce se strašně divil. První zkušební jízda s ním byla do klubu. Tam jsme naložili éro, to se tam vešlo, tak jsem auto koupil.

Máte doma ještě nějaká další letadla?
Ještě mám soudobou cesnu s rozpětím křídel jen dva a půl metru. Pak nějakého akrobata, když si jde člověk jen tak zalétat. Letuschopné rádiem řízené modely mám tak tři.