Není bez zajímavosti, že návrh vláda podává před blížícími se komunálními volbami a že ho podává vláda, jejímž premiérem je trestně stíhaná osoba, která o sobě ale hlásá, že je bojovníkem proti korupci. Vládní návrh tak vyvolal rozruch jak mezi novináři a médii, tak i u veřejnosti a dá se říci, že se nikomu příliš nelíbí.

Lidé na Příbramsku tento vládní přílepek k zákonu vnímají velmi negativně a jako snahu Andreje Babiše o ovládnutí mediálního prostoru. „O tom návrhu jsem nevěděla, pokud je to opravdu tak, je dobré, že na to média upozorňují. Už jen slovo "omezení" by nás mělo varovat, takže s tímto nesouhlasím a považuji je za omezování svobody. Zvláště co se týká trestním řízením proti politikům, podle mne by bylo výsledkem následné znemožnění práce novinářů na politických kauzách, za informace by jim hrozil právní postih,“ říká filmová produkční Simona Pavlů.

Podobný názor má i příbramská rodačka Markéta Škodová z katedry mediálních studií FSV UK a MUP Praha. „Vládní návrh, pokud by v této podobě prošel parlamentem, může významně omezit právo veřejnosti na informace a ztížit práci novinářům. Zohledňuje potřeby státních institucí, v některých případech i konkrétních politiků, a opomíjí přitom práva občanů. Vnímám ho jako součást dlouhodobé snahy nejsilnější vládní strany, ale nejen jí, o ovládnutí mediálního prostoru a obsahu, jejíž součástí je například i sílící tlak na média veřejné služby,“ tvrdí Škodová.

Nepříliš spokojený je i fotograf Martin Andrle. „Politiku se snažím nesledovat, nedělá to dobře mým nervům. Nicméně tahle věc na mě působí dojmem, že se utahují šrouby. A když o tom tak přemýšlím, nedělá to dobře mým nervům,“ říká.

S návrhem zákona nesouhlasí i někteří politici jako například starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada. „Nesouhlasím s tím, ale na druhou stranu je to logické, že se to některým politikům hodí, a když jsou nyní u moci, tak proč by to nenavrhli, ale za mě každému ať padne hlava,“ konstatuje Petr Halada (STAN).

Obdobně se na věc dívají i lidé v dalších okresech. Ani v nich vládní návrh příliš podpory a pochopení nenachází. Spisovatel Otomar Dvořák, jehož tvorba je úzce spojena s Berounskem, s omezováním zveřejňování informací rovněž nesouhlasí. „Myslím si, že to není dobře. Pokud chce někdo vykonávat veřejnou funkci, tak musí být jeho trestní bezúhonnost nějak veřejně ověřena. Pro běžné vykonávání nějakého řemesla člověk potřebuje výpis z trestního rejstříku, tak proč by to tak nemohlo být u politiků,“ uvedl Otomar Dvořák. Podle něj je trestní bezúhonnost u politiků zásadní a informace o jejich prohřešcích by měly být veřejné.

Stejný názor má i Pavla Stehlíková z Berouna. „Nařízení, které zveřejňování takových informací omezuje, je určitě špatné. V dnešní době je veřejné všechno, tudíž by takováto zásadní věc měla být určitě také veřejně známá. Přeci jen politici vykonávají veřejnou funkci,“ poznamenala Pavla Stehlíková.

Starosta Berouna Ivan Kůs (ČSSD) s úplným omezením zveřejňování informací o trestních řízeních u politiků nesouhlasí, připustil by ale výjimky. „Všechno má své meze. S úplným omezením nesouhlasím, ale zveřejňování informací tohoto charakteru by určitě mělo být nějakým způsobem regulováno proti případnému zneužití,“ uvedl Ivan Kůs s tím, že zveřejňování informací by nemělo dojít až do takové míry, kdy by byl veřejný seznam politiků a jejich protiprávní činnosti. „Politik musí být srozuměn s tím, že je veřejná osoba, a tudíž se o něm hodně mluví, i když ne vždycky hezky a objektivně. Musí to ale snášet, jinak by tu funkci nemohl vykonávat,“ poznamenal berounský starosta.

Stejně se na věc dívá i starosta Králova Dvora Petr Vychodil (ODS) s případným omezováním zveřejňovaných informací o trestních řízeních u politiků nesouhlasí. „V době, kdy se každý politik musí takzvaně svléknout do naha a veřejně ukazovat majetek své rodiny, nevidím důvod, proč by to nemohlo pokračovat jako doposud a ty informace by nemohly být zveřejňovány,“ uvedl Petr Vychodil a dodal, že ale nezastává funkci poslance ani senátora, a proto na něm nezávisí oficiální schválení takového nařízení. Přestože je starosta proti omezování zveřejňování takového druhu informací, měla by podle něj jejich dostupnost být alespoň zčásti regulována. „Informace by určitě měly být jasně zveřejňovány a všem zpřístupňovány, ale aby byly pouštěny osobní rozhovory po telefonu nebo osobní rozhovory obviněného s manželkou a tak dále, to už je až příliš,“ zhodnotil Petr Vychodil a poukázal na případ zveřejňování osobních rozhovorů některých politických představitelů v televizi. „Informace, které byly zveřejněny v rámci odposlechu Nečase a Nagyové, byly zkrátka už přes čáru,“ dodal starosta Králova Dvora.

Ani na Rakovnicku se vládní návrh s příznivými reakcemi nesetkal a veřejnost i politici ho vnímají jako omezování svobody. „Mám na to jasný názor, utahují se šrouby. Andrej Babiš nejenže vlastní půlku republiky napříč všemi spektry, ale tohle mu nestačí a je totálně posedlí mocí. Jak je možné, že může být premiérem, když jeho kauzy nejsou stále dořešené. Není možné, aby politici byli takto chránění a informace o jejich stíhání byly nedohledatelné. Samozřejmě s tím nesouhlasím a vůbec se mi to nelíbí, ale těžko s tím něco uděláme, když třetině národa nevadí, že vytvořili vládu s podporou strany, která se vůbec nezměnila,“ sdělil Deníku hokejbalista extraligového HBC Rakovník a vedoucí prodejny Martin Tvarůžek.

Ovšem někteří lidé o vládním návrhu slyšeli poprvé až od redaktorů Deníku. „Slyším to poprvé a je to zajímavé. Za chvíli asi bude všechno tajné. Já jsem jednoznačně pro otevřenost a nechápu, z jakého důvodu by to mělo být neveřejné. Stejně se informace podle mě dostanou ven. Každý má právo se chránit, když se na něm dějí nějaké nepravosti a s informacemi by se mělo zacházet tak, aby to člověku neuškodilo, ale pokud je něco pravda, tak je to pravda a ta je jenom jedna,“ konstatuje Zdeněk Nejdl, bývalý starosta Rakovníka, nyní člen zastupitelstva města za ODS, jehož oblastního zřízení je místopředsedou.