Zájem o historii regionu se u rodáka ze Slabec probudil už během studia na Masarykově obchodní akademii. „Slabce jsou místo s bohatou historií a zajímalo mě, co se tu v minulosti odehrálo, zdejší příběhy. Zajímavá je historie místního zámku a parku. A pochází odtud maminka Jana Nerudy,“ říká Roman Hartl o cestě, která vedla k jeho následnému zájmu o historii celého regionu.

„To se pak posílilo v době, kdy jsem pracoval jako regionální novinář. Tehdy jsem měl v novinách sloupek, kde jsem čerpal z kronik, ze starých novin a trochu tím zpestřoval aktuální dění. Najednou jsem zjistil, že minulost mě zajímá mnohem více než současnost,“ vzpomíná na časy v Rakovnickém deníku.

Později se věnoval historii regionu profesionálně pod sdružením Svazek měst a obcí Rakovnicko. „Nešlo pouze o historii, ale spíše o vlastivědu, kdy jsem využil toho, co poznání přinášelo, k propagaci turistického ruchu, popularizaci regionu nejen mezi turisty, ale především mezi místními. Aby věděli, co všechno jejich bydliště nabízí a mohli na něj být náležitě hrdí,“ vysvětluje.

Příběhy místních osobností

Když Svazek měst a obcí přešel pod Obecně prospěšnou společnost Rakovnicko a organizace se zaměřila více na dotace, využil možnosti věnovat se propagaci a popularizaci regionu pod informačním centrem a městskou knihovnou.

close Banner ženy info Zdroj: Jan Lakomý zoom_in V rámci své badatelské činnosti psal nejen příspěvky do časopisů a novin, ale také do průvodců, brožur nebo na naučné panely. První publikace, kterou sepsal na začátku tohoto tisíciletí, se týkala historie rakovnického Balkánu, tedy okolí Slabec. Následovaly obsáhlejší knížky o příbězích a osobnostech Kněževsi, Lišan či Kolešovic.

„Na Rakovnicku je velká tradice historiků, ale vlastivěda je téma, které bylo hodně opomíjeno. Díky množství přístupných zdrojů se dá najít mnoho zajímavých příběhů. Hodně se věnuji osobnostem, například životu Karla Buriana, operního pěvce a rodáka z Rousínova, a jeho bratra Emila. Objevil jsem i spoustu příběhů, které širší veřejnosti nebyly dosud známy. Narazil jsem také na řadu neznámých fotografií, díky kontaktování Burianových potomků. To jsou věci, čekající na zpracování,“ vypráví.

V poslední době se věnoval rakovnickým pověstem, následně sepsal první díl Velkého průvodce tajemným Rakovníkem o propojení skutečných příběhů a pověstí i o tom, jak vznikaly.

„Nedávno mě zaujal příběh Miluše Kapsové, ošetřovatelky prvních československých prezidentů Masaryka a Beneše, která pocházela z Kralovic, ale žila poté se svými příbuznými v Čisté. Pátrat po takové osobnosti spjaté s prezidenty, jež má úzký vztah k regionu, přináší spoustu poznatků. Je příjemné lidem otvírat místní historii, kterou ani neznali. Příběhy jim pomáhají posilovat vazbu na místo, ve kterém žijí, což se mi jeví jako přínosnější než lákat turisty,“ vysvětluje publicista.

Dosud nezmapovaný je především region bývalých Sudet, kde mělo před odsunem převahu německé obyvatelstvo. Jde o velmi citlivé téma, nepochybně právě proto o příbězích, které se zde udály před rokem 1945, dlouho nikdo nepsal.

„Je působivé nalézat nové příběhy, například na Jesenicku. Tam mě zaujal odkaz starosty Franze Fassla, který byl starostou Jesenice skoro čtyři dekády na přelomu 19. a 20. století, kdy se ospalé venkovské městečko proměnilo v moderní venkovské město a vznikly zde stavby jako secesní vodárna nebo nová škola. Kamkoli se člověk vydá, ať už na sv. Hubert nebo Petrohrad, nalézá zajímavé stavby i místa se zajímavou historií,“ připomíná Roman Hartl.

Poutavé vzpomínky pamětníků

Dlouhodobě spolupracuje s obcemi a kromě toho, že pro ně píše publikace, v řadě z nich pořádá i komentované prohlídky, zejména v Čisté a Kněževsi. „Třeba v Kněževsi jsme kolem místního obrovského náměstí vytvořili naučné panely, které odkazují na historii náměstí, ale i na chmelařství, osobnosti či historii místního hostince čp. 102. Lidé si tak po jeho obvodu mohou udělat hezkou procházku.“

Přestože je podle svých slov introvertem, provádění ho baví. Je to pro něho způsob, jak se dostat ze své uzavřené bubliny v kanceláři a mít přímou odezvu na své vyprávění. Navíc se dozví i mnoho vzpomínek od pamětníků, což považuje za obohacující.

„Velmi mě zasáhla přednáška v Čisté, která byla věnována konci války. Bylo to dramatické období, obcí, která byla ostřelována kotláři, procházely armády. Když jsme se zastavili u křížku v centru a hovořili o ostřelování, vystoupila z davu jedna starší paní a začala vyprávět o tom, že ty nálety sama prožila, když zůstala doma sama. Kotláři tehdy zasáhli stodolu, ta začala hořet a ona měla obrovský strach. Nejzajímavější na tom bylo, že když domluvila, přiznala se, že své zkušenosti do té doby nikomu neřekla, tak velké trauma to pro ni bylo. Až mě z toho mrazilo v zádech, jak minulost před námi ožila, byl to pocit k nezaplacení,“ přiznává Hartl.

V současné době připravuje druhý díl Velkého průvodce tajemným Rakovníkem a je také domluven s Lužnou na sepsání tamních příběhů k výročí obce za dva roky. „Ještě bych chtěl napsat knížku o Rakovníku, která by byla složena z deseti až patnácti příběhů staveb, událostí i osobností. Plánů mám hodně, ale nejsem úplně rychlý psavec, spíše texty konstruuji, tak uvidíme, kdy se k tomu dostanu,“ dodává.

Roman Hartl

Rodák ze Slabec (*1976). Vystudoval Masarykovu obchodní akademii v Rakovníku a poté v Kladně. Působil jako redaktor v Rozvoji a v Rakovnickém deníku, byl pracovníkem Svazku měst a obcí Rakovnicko. V současné době působí v Informačním centru Městské knihovny v Rakovníku. Dlouhodobě se věnuje popularizaci a propagaci regionálního historického dědictví. Za svou profesní kariéru napsal mnoho článků, publikací i turistických průvodců. Sám také rád provádí.