Jedenáctý listopad roku 2013 se tak nezapomenutelně zapsal do historie Královského města Rakovník, a to velmi negativně. Po dlouhých osmdesáti dvou letech zůstanou rakovnická kasárna nadobro opuštěná. „Je to hrozné, na vojáky jsme zde zvyklí, čí to byl výmysl, všichni víme. Přitom 
v Bechyni není podle mých informací dostatečné zázemí," komentoval smutný okamžik na Husově náměstí pan Pavel z Rakovníka. S jeho názorem souhlasili i další. „Kdyby se hospodařilo se státními penězi slušně a hospodárně, zbylo by i na armádu. V téhle zemi nakonec nezůstane nic fungujícího," připomněla paní Irena, která vzala na slavnostní nástup také vnoučata.

Zatímco v minulých letech patřil jedenáctý listopad ke dnům, kdy si rakovničtí vojáci a také armádní vysloužilci připomínali v rámci oslav Dne válečných veteránů ty, kteří položili život za vlast při bojích během světových válek, letos se o oslavách mluvit nemůže. Z výrazů vojáků se dalo vyčíst, že se mnozí s městem Rakovník jen těžko budou loučit. „Věřte, že s vámi soucítím. Téměř po deseti letech a jako velitel Pozemních sil Armády České republiky neruším jen 152. ženijní prapor Rakovník, ale v letošním roce jsem již zrušil velitelství společných sil v Olomouci a dále se bude rušit vojenská základna 
v Přerově," řekl vojákům generálmajor Ján Gurník.

Velitel pozemních sil Ján Gurník připomněl, že právě kvůli rozpočtu je armáda nucena zeštíhlovat své stavy. Zatímco v roce 2004 mohla Armáda České republiky počítat s rozpočtem ve výši dvou procent ze státního rozpočtu, postupně se její rozpočet tenčil až na současných zhruba jen malinko přes jedno procento. „Po deseti letech, kdy jsme začali s výstavbou armády, znovu nyní ukrajujeme a snižujeme dál a dál. Za těchto finančních podmínek nelze početní stavy, které byly v roce 2004, zvládnout," podotkl Ján Gurník.

Mnozí se jistě ptáte, co bude s vojáky, kteří působili, a do konce roku ještě působí, u 152. ženijního praporu Rakovník. Velitel Ján Gurník rakovnické veřejnosti řekl, že podle informací, které má, našlo zhruba tři sta padesát vojáků uplatnění u jiných armádních složek, dalších čtyřicet vojáků odešlo do zálohy. Na závěr vyslovil velitel pozemních sil ještě své přání: „Doufám, že tak krásné město, jakým Rakovník je, nebude pomoc vojáků v budoucnu potřebovat. Chtěl bych ještě poděkovat panu starostovi a vůbec celému zastupitelstvu za to, jak bojují za záchranu vojenského útvaru v Rakovníku. Je to pro nás pochvala a je tak i vidět, že si Rakovničtí přejí, aby vojáci zde zůstali. Věřím, že Rakovník bude potřebovat vojáky na slavnosti a parádu, rádi je půjčíme."

Za práci poděkoval rakovnickým vojákům také starosta Zdeněk Nejdl a také připomněl, že právě tento den se nesmazatelně zapíše do dějin města. „I mne mrzí budoucí absence armády ve městě. Dnešní Den válečných veteránů je tak pro Rakovník i dnem smutku, protože se po několika desetiletích loučíme s vojáky. I přesto, že jsme za záchranu posádky v Rakovníku bojovali od května loňského roku, nebyla naše přání vyslyšena," komentoval starosta Zdeněk Nejdl. Ten dále ještě uvedl, že chápe ekonomické důvody a toto rozhodnutí. „Myslím si, že se mohlo najít jiné řešení, které by rozhodně nevedlo ke konci vojenské posádky v Rakovníku," podotkl starosta města. Po pondělním slavnostním nástupu na počest válečných veteránů a kdy na Husově náměstí obdrželi někteří příslušníci pamětní medaile 152. ženijního praporu, kdy byl slavnostně prapor zmíněných ženistů předán pražskému historickému ústavu a městu vrácen prapor Královského města Rakovník, ožila v Rakovníku opět diskuze, co bude s opuštěným vojenským objektem.
Rakovničané se stále obávají nejhoršího scénáře, a to toho, že zde kdosi vybuduje ubytovnu pro sociálně slabší občany.
Rakovnická radnice jakoukoliv paniku z možné proměny vojenských kasáren na bytové jednotky odmítá. Podle mluvčí radnice radní odmítli záměr Milana Knora, který již radní se svým projektem oslovil. Jeho vize s názvem Nové sídliště počítala s výstavbou tří až čtyř set bytových jednotek. „Rada města doporučila zastupitelstvu města odmítnout jakékoliv současné i budoucí plány, které by mohly vést ke vzniku sociálně vyloučené lokality v areálu kasáren," řekl starosta Zdeněk Nejdl (ODS). „Vnímáme riziko, že by v případě realizace záměru pana Knora vznikla v areálu kasáren sociálně vyloučená lokalita. Základním instrumentem, jak tomu zamezit, je územní plán," doplnil slova starosty místostarosta Jan Švácha (TOP 09). Osud kasáren, respektive toho, co zde v budoucnu vznikne, je tedy v rukou rakovnických zastupitelů a mohou, jak sdělil Jan Švácha, výstavbě sídliště zabránit pomocí územního plánu, nebo kasárna získat.