Aula Třetí základní školy v Rakovníku, kam jsme dorazily s kolegyní,  je plná voličů.

 Jdu mezi ně s předem připravenou otázkou: "Měli jste předem jasno, koho budete dnes volit nebo jste na poslední chvíli své rozhodnutí ještě změnili?"

Míří ke mně starší žena. Představuje se jako Libuše Šedivcová ochotně odpovídá: „Neměla jsem žádný problém s tím, koho budu volit. Měla jsem jasno a svůj názor jsem nezměnila."

Zastavuji mladého muže, který chvíli před tím, také vhodil rozhodně do volební urny obálku s volebním lístkem. Jmenuje se Marek Tvrz: „Musím říci, že jsem věděl dlouho dopředu, koho budu volit s ohledem na události, které se v poslední době ve Středočeském kraji staly. Řeknu na rovinu, že jsem sáhl po pravicové straně. Levice to rozhodně nebyla."

Další volička se jmenuje jako Eva Čechová a uvádí: „Já volím řadu let stále stejnou stranu. Už od roku 1989."

Mezi voliči vidím další ženu středního věku. Právě se svěřuje své známé, že letos přišla k volbám sama, a to z toho důvodu, že je manžel pracovně v zahraničí. Tuto informaci pak paní Ivona Nováková potvrzuje i mě a na otázku odpovídá takto:„Já jsem mezi volebními lístky vybírala teprve až ve čtvrtek večer. Do poslední chvíle jsem tedy nevěděla, komu dám svůj hlas. Většinou to tak dělám pokaždé.

Při odchodu zastavuji Marii Horákovou: „Já volím podle aktuální situace ve společnosti. Podle toho, jak jsem s kterou politickou stranou spokojena."

Petr Lisa je na cestě do volební místnosti: „Já volím podle stavu svého důchodu. Vybral jsem lidi, o kterých si myslím, že téhle společnosti pomůžou."

Situaci u voleb zhodnotila předsedkyně komise Karla Kobzová: Mělo by přijít 1019 voličů. Kdy chodí lidé nejvíce volit, i když jsem tu léta, tak jednoznačně říci, záleží na tom, jaké to jsou volby.  Hodně lidí přichází první den. Druhý už méně. Ani si za ta léta nevybavuji žádnou kuriozní historku."

Zato kolegyně z druhého okrsku ano. Ve třetí základní škole jsou totiž hned dva okrsky. Mají tu dvě urny a stoly hned naproti sobě: "Přišla sem jedna paní a protože vedle byla velká fronta, stoupla si k nám se slovy: "Já chci volit tady, tady je moje písmeno!"  A nedala si vysvětlit, že si musí vystát frontu u svého okrsku."

Nejstaršího voliče tu z dlouhého seznamu najít nedokázali. Zato v komisi zasedala nejstarší členka Květuše Šlemendová. Do komise ji přesvědčila kamarádka z její strany: "Jen jsem jí dala své nacionále a ona už vše zařídila. Jsem tu dnes poprvé. Sedím vedle samého mládí, takže určitě omládnu a čas mi také rychle uteče," vysvětlovala paní Květuše.

Během čekání na voliče členové komise připravujéí další obálky a volební lístky. Čas je i na kávu. 

Naše další cesta zcela auty ucpaným Rakovníkem (příšerná uzavírka karlovarské silnice několikrát denně zcela ochromí provoz v centru města) vede do Rabasovy galerie. Do další z volebních místností.

Důchodkyně Eva Pangrácová právě vhodila lístek do volební urny. I ona měla jasno: „Rozhodla jsem se jedna, dvě. Volím pokaždé někoho jiného, aby byla změna."

Tady naopak poprvé usedl do komise mladý člen Miroslav Jirásek: "Beru to jako službu státu. Zatím jsem tu půl hodiny a je to pohoda." 

Naopak léta v komisi zasedá předsedkyně  Eva Kvasničková. "Je to pro mne služba státu. Volit rozhodně půjdu. Chci rozhodovat otom, jak se budu mít já i moje děti,"říká. Vedle služby pro stát, bere funkci ve volební komisi jako milé setkání s lidmi. Pokaždé pročítá seznam a hledá v něm známé. "Přicházejí sem známí, se kterými jsem dříve pracovala a léta je neviděla. Na ty se pokaždé těším," svěřuje se Eva Kvasničková.

Čas při čekání si členové krátí povídáním, nebo čtením i předčítáním. "Občas nám tady někdo s příchozích řekne nějaký vtip, aby nás rozveselil," dodává předsedkyně komise.

Tady čekají 1059 voličů. Nejstarší, které v seznamu objevili se naridili v roce 1929 a 30. Někteří z nich už měli odvoleno, ostatní ještě přijdou. Chodí totiž pokaždé.

Další kolona aut nás vyhodila na malé parkoviště před redakcí. DO Městské knihovny v Rakovníku už dojdeme raději pěšky.

Předsedkyně volební komise v aule knihovny Jarmila Trousilová zavzpomínala na volby z let minulých. Je totiž předsedkyní komise již pošesté. „Vždy volby proběhly v poklidu za hezké spolupráce. Letos jsme tu jiné sestavě, ale musím říci, že zatím je všechno výborné."

Čas si tady komise krátí povídáním, studováním materiálů a přípravou na konečnou fázi – sčítání. „To jsou vždy nervy," konstatovala Jarmila Trousilová.Mělo by přijít 590 voličů. „A zatím chodí poměrně hodně. Většinou starší generace, ale je to dost nával," doplnila Jarmila Trousilová.

V tu chvíli volební komisi míjí paní Tereza Kounovská: Rozhodovala dle toho, co nám kdo nám kdo slibuje a připravuje. Dala jsem hlas tomu o kom si myslím, že své sliby splní."

Paní Lenka Varyšová uvedla, že zakroužkovala osobnosti, kterým věří.

Spustil se hustý déšť a my vystupujem po schodech vedoucí do  Masarykovy obchodní akademie a Střední zemědělské školy. V jedné z učeben oslovuji předsedu volební komise Ivo Žďánského: „Účast je zatím dobrá. Lidé chodí volit." Mělo by přijít 814 voličů.

Volební komise má dobrou náladu. Čas čekání na voliče si krátí pitím kávy.Jana Nováková prozradila: „Já skočila do krámu pro nějaké sušenky. Jindy peču, ale dnes jsem byla v zaměstnání tak nebyl čas." A Ivo Žďárský odlehčil: „Nejlepší zákusek je dobrá klobása!"

„Já zítra ráno nějaké dortíky koupím a přinesu. Stačí jen říci jaké chcete. Dělávala jsem to tak vždycky" slíbila další členka komise Helena Jelenová.

Jak vlastně volí členové komisí?

Karla Kobzová: "Protože bydlím na druhé straně Rakovníka, odvolím v sobotu ráno na cestě sem."

Eva Kvasničková: "Musíme se s členy dohodnout, jak se vystřídáme, abychom mohli postupně odvolit i jak si uděláme přestávky třeba na jídlo."

Přejeme volební komisi, aby jim čas strávený při volbách utíkal.