Mnozí z Rakovničanů si neustále stěžují na nedostatek pracovních míst, práce a s ním související odchod nadnárodních firem z území města. I přesto však situace není v Rakovníku a vůbec na Rakovnicku tak dramatická. Alespoň podle starosty města Rakovníka Zdeňka Nejdla. Starosta města také vyzdvihl fakt, že sice během zmíněných deseti let několik firem zaniklo či odešlo pryč z města a regionu, ale naopak zase další firmy vznikly.

„Obecně se tvrdí, že vstup do Evropské unie přinesl stabilitu na pracovním trhu a podobně. I přes odchod velikých firem se v Rakovníku drží počet pracovních míst stabilně na hranici zhruba deset a půl tisíce a nezaměstnanost se tu pohybuje od osmi do deseti procent. Oproti jiným regionům, jako je Ostravsko či třeba Mostecko, na tom Rakovnicko a Rakovník není tak špatně. Záleží však, co s číslem nyní udělá odchod vojáků z města," řekl Zdeněk Nejdl. A ačkoliv byl vstup do schengenského prostoru mnohými kritizován kvůli úbytku pracovních příležitostí či bezpečnosti související s přílivem cizinců z „chudších" zemí, tyto spekulace se v Rakovníku nepotvrdily.

„Co se týče bezpečnosti, stává se, že se vyskytne nějaký problém s cizincem, ale žádný výrazný nárůst kriminality jsme tu nezaznamenali," komentoval starosta města. Trochu jinak tomu bylo na trhu práce. V prvních letech po vstupu do „Evropy" žilo ve městě raků dost cizinců.

„V Rakovníků je vývoj v této souvislosti pozitivní. Zatímco v počátku tu cizinců a poradců pracovalo dost, dnes už je většina odborníků vyškolena a nadnárodní společnosti zaměstnávají své odborníky, které si tu vychovaly," sdělil svůj postřeh Zdeněk Nejdl.

Už před několika dny jsme vás, čtenáře Rakovnického deníku, informovali, že město Rakovník získalo z dotací od EU částku blížící se sto dvaceti milionům korun a další miliony má přislíbené. A v trendu získávání dotací z evropských fondů na jednotlivé projekty chce Rakovník pokračovat. Dost se hovoří o opravě plaveckého bazénu v souvislosti se sportovní halou, ale také s výstavbou víceúčelového studijního centra.

„U komplexního řešení plaveckého bazénu a sportovní haly se pohybujeme okolo částky sto milionů korun, u studijního centra je to zhruba osmdesát milionů korun," přiblížil informace Zdeněk Nejdl. Ten také upozornil až na někdy příliš složitou a obsáhlou byrokracii ze strany Evropské unie.

„Je to někdy hrozné, těch čestných prohlášení a dalších dokumentů v rámci jednoho projektu je opravdu moc. Zase si ale neumím představit, že by vše fungovalo bez nějakých pravidel a návaznosti," dodal Zdeněk Nejdl.