PRAHA - Pomůže, když se pustíme do boje za naše občany, kteří naléhavě potřebují lékařskou pomoc – a co bychom pro to měli udělat? Tak nyní uvažují představitelé Lysé nad Labem na Nymbursku. Jako blesk totiž tamější radnici zasáhla zpráva, že výjezdové stanoviště záchranné služby v Lysé bude bez doktora. V rámci změn, které se na středočeské záchrance chystají, mají totiž na základně, z níž vyjíždí rychlá sanita nejen do Lysé a nejbližšího okolí, ale součástí pokrývaného regionu jsou také stále bouřlivěji se rozrůstající Milovice, jiřická věznice či část dálnice D11, působit pouze posádky se školenými záchranáři. Ti pacientovi poskytnou neodkladnou péči a pak ho dopraví do nemocnice, případně zároveň vyjede přímo na místo lékař z Nymburka.

Nejen doktor umí zajistit pomoc

Není pravidlem – a nebývá to obvyklé ani v nejvyspělejších zemích světa – že v houkající sanitě musí vždy sedět doktor. Vedle lékařských posádek fungují také zdravotnické posádky, jejichž zkušení členové dokonale ovládají život zachraňující úkony, ale nemají vystudovanou vysokou školu. Tihle záchranáři, v populárních filmech či televizních seriálech z lékařského prostředí nejčastěji označovaní jako paramedici, proto nemají právo ponechat po ošetření pacienta na místě, ale musí ho – i kdyby se už cítil sebelíp – vždycky dopravit do nemocnice, kde jeho stav posoudí skutečný doktor. Uplatňuje se také systém rendez-vous (ve středních Čechách především na Příbramsku a v nejbližším okolí Prahy), který je vlastně kombinací obou způsobů – k pacientovi vyrazí z nejbližší základny sanita se záchranářskou posádkou a kromě ní vyjíždí ze vzdálenějšího místa ještě menší auto, které tam veze doktora.

O něčem takovém ovšem nechtějí v Lysé ani slyšet. „Před pár lety jsme o stanoviště záchranné služby velmi usilovali. Těch schůzek a projednávání, co bylo! Vyšli jsme také vstříc poskytnutím prostoru, výší nájemného či vydlážděním dvora pro sanitku. A kdyby byl odchod doktora pravda, byli bychom velmi rozčarováni,“ vysvětlila zástupkyně starosty Lysé Marcela Chloupková, proč představitelé města vnímají očekávanou změnu jako křivdu. Která ovšem není osamocena. Tou další je fakt, že se o všem dozvídají z druhé ruky. „Když jsem v minulém týdnu cosi kuloárně zaslechla, mysleli jsme, že je to nějaký šprým. Nikdo nás o ničem neinformoval,“ připomněla Chloupková s dodatkem, že tahle Jobova zvěst je tak nová, že se ještě ani nestačila rozkřiknout.

Nová pravidla mají prospět pacientům

„Žádné zhoršení péče nehrozí,“ uklidňuje ředitel krajské záchranné služby Robert Zelenák. Chystaná změna podle jeho slov vlastně jen zpřehlední stav, který už ve skutečnosti existuje. Výjezdů záchranky v Lysé se dosud lékař účastnil jen ve 40 procentech případů. „Když mohl, tak tam byl, když ne, nebyl. Doktorů je málo,“ objasnil Zelenák. „A já nechci, abychom si vedli evidenci typu: dnes máme úterý, to tady doktor je – zítra ovšem nemůže,“ připomněl s tím, že cílem je vytvořit jasná pravidla. Dispečerky linky 155 tak budou přesně vědět: tady lékaře máme, tady ne, tady zrovna není k dispozici, protože je na cestě s pacientem do Prahy – a podle toho koordinovat výjezdy. Nejde prý o žádnou novinku, jen se do organizace záchranky vnese přesnější systém – což má být výhodnější i pro pacienty. Ti navíc získají jistotu, že je ošetřuje skutečný odborník na urgentní medicínu a ne například zaskakující gynekolog nebo dejme tomu zubař. Ostatně – například i v Praze je lékař přítomen jen u třetiny výjezdů.
Tak jasné jako v případě Lysé to ovšem zdaleka není všude. Na organizační plány bude mít vliv, co vše nadále chtějí poskytovat malé nemocnice. Příkladem je případ Berouna, kde v tamější nemocnici končí mimo jiné i chirurgie. „Znamená to, že bude třeba vozit pacienty dál a jinam – v tomto případě do Hořovic a do Prahy. Tím se nám region odkryje a bude ho třeba posílit,“ řekl Deníku Zelenák s tím, že řešení vidí v přesunu posádky z Hořovic do Berouna. „Pacienty budeme spíše vozit do Hořovic než obráceně,“ zdůvodnil.

Zdravotníky musejí dokonce odmítat

Se dvěma nově příchozími doktory má nyní středočeská záchranná služba 84 lékařů, což je o padesát více než před pěti lety. A nedostatek sester, který tolik trápí nemocnice, u záchranky neznají. Absolventy záchranářských oborů se středoškolským vzděláním musí dokonce odmítat; v současnosti evidují dvě stovky zájemců o zaměstnání. Někteří se tak musejí spokojit s tím, že svoji kariéru při záchraně životů začínají jako řidiči sanitek. Na tomto postu se vzhledem k odchodům do důchodu uvolňují místa častěji – přičemž „běžné řidiče“ nelákají. Museli by totiž ještě předtím, než se přijdou ucházet o práci, absolvovat náročný osmisethodinový kurz, za který by z vlastní kapsy zaplatili pětatřicet tisíc. Přesto ale podle Zelenáka záchranáři pečlivě rozvažují, zda kluka s čerstvým řidičákem posadit do auta za tři miliony s modrým majákem na střeše… Od roku 2009 by podle plánu k nynějším 32 výjezdovým stanovištím ve středních Čechách mělo přibýt sedm dalších.