„Vypadá to na hezký průměr, což je u nás přes tunu z hektaru. Češeme teprve třetí den, takže to můžeme těžko odhadnout,“ řekl v úterý Karel Šrámek, chmelař Rakochmelu Kolešovice, kde sklizeň začala v sobotu. Kvalita, to znamená obsah alfa hořkých kyselin se zatím rýsuje jako průměrná, až lehce nadprůměrná. Chmel se teprve dotahuje, některé hlávky se teprve zavírají. Zdravotní stav chmele je dobrý. Vzhled rostlin (habitus) je proti loňsku, kdy štoky byly hodně přerostlé, rozvětvené a samé listí, velmi špičatý s krátkými větvemi. Chmel ale podle Karla Šrámka celkem sype, má hodně nízko nasazeno, hlávky jsou husté.

V červnu to ale tak dobře rozhodně nevypadalo. Kvůli nedostatku vody a vysokým teplotám chmel začal nakvétat už 20. června, čímž chmelaře nemile překvapil. Očekávali rychlé kvetení a tím i málo hlávek.

„Na druhou stranu chmel kvetl hodně dlouho. Poslední štoky dokvétají ještě teď. Stalo se to po deštích v druhé polovině června,“ podotkl chmelař. Tyto klimatické podmínky v různých lokalitách ovlivnily dozrávání. Chmel se nesklízí podle doby jarního řezu ani podle stáří rostlin. Někde stále do-růstá, někde už je zralý, i když se tu řezal na jaře jako poslední. Slabší habitus rostlin s krátkými větvemi je předpokladem, že sklizeň bude rychlá, protože se chmel dobře češe. 

Velké hlávky se rovněž dobře suší. V Rakochmelu Kolešovice mají k očesání o osm hektarů více, to je sto padesát dva výhradně žateckého poloranného červeňáku. Zvládá to sedm česaček ve dvou střediscích Heřmanov a Kolešovice. Při sklizni pracuje zhruba sto lidí včetně kmenových zaměstnanců. Sehnat dostatečný počet brigádníků byl letos stejný problém jako loni a i několik let nazpět. Nejhorší je zajistit kvalifikované síly, které umí ovládat stroje, elektroniku, hydrauliku, chybí například tra-ktoristé a strojníci. Hlásí se i dost mladých lidí, ale dnes mladí nemají řidičský průkaz na traktor, i když jsou šikovní.

„Starší pracovníci v důchodu dnes už tempo nevy-drží. Není tu už jediná pozice, kde by se dalo na chvíli sednout. I traktorista se str-hávačem se na česačce nezastaví. Začne jezdit ráno v šest a skončí večer,“ zkonstatoval Karel Šrámek.

V Agrochmelu Kněževes je situace podobná. Ke sklizni tu mají 123 hektarů, z toho většinu odrůdy žatecký poloranný červeňák, 10ha premiantu a 15ha výsazu se žateckým poloranným červeňákem. Jede sedm česaček. Sklizeň přes sto lidí. Brigádníky dodali tři pracovní agentury. Pracují tu Slováci, Moraváci i Bulhaři. Česačky v Kněževsi většinou obsluhují místní lidé.

„Chmel zatím vypadá dobře, lépe než jsme ještě v červnu odhadovali. Češeme čtvrtý den, takže nemohu říci přesná čísla. Vypadá to na lepší průměr. Obsah alfy jsme zatím neměřili. Zdravotní stav chmele je dobrý,“ řekl včera hlavní chmelař Agrochmelu Kněževes Luděk Polcar.

Více o chmelu:
Chmel je nenahraditelná surovina pro výrobu piva, stejně jako slad či kvasni-ce. Je to hlavně díky obsahu alfa a beta-hořkých kyselin. Ty první dávají pi-vu typickou hořkost a ty druhé, beta-hořké kyseliny, ty zase mají na svědo-mí ty peprné a ovocné vůně. Každý chmel má dí-ky šlechtění poměr těchto kyselin jiný. A proto se některé chmely používají na hořkost (český Sládek) a některé na aroma (právě zmíněný český Žatecký poloraný červeňák).