Kliknutím zvětšíte„Letos je s chmelem veliký problém. Výnosy se propadly zhruba o 30 až 40 procent,“ uvedl jeden z majitelů společnosti Jaroslav Mikoláš.
Může za to především dlouhodobé sucho a tropické teploty. Vlivem toho chmel nevyrostl tak, jak by měl. „Mladé chmele pořádně nevyhlávkovaly, hlávky byly poměrně malinké. Ani kvalita není dobrá, je taková průměrná. Obsah látek v hlávkách je menší, než obvykle,“ vysvětlil Jaroslav Mikoláš.
Za horší kvalitu chmele může prý také škůdce Sviluška, který napadal chmelové porosty. Škůdce způsobuje usychání porostů a to se pak také odráží právě na kvalitě chmele. Stejně jako u obilovin, tak i u chmele budou moci pěstitelé žádat o finanční kompenzace za škody způsobené letošním suchem. A to hlavně u komodit jako chmel, mák, brambory nebo cukrovka, kde se očekávají největší propady. „Během září se budou vyplácet kompenzace za minulý rok. Ty letošní by měly být vyřízeny už do konce letošního roku,“ řekl Jaroslav Mikoláš, který zároveň dodal, že jednání s vládou se v tomto směru výrazně zlepšilo.
Podle ředitele společnosti Rakochmel Karla Šrámka, jehož firma je jedním z nejvýznamnějších pěstitelů chmele v republice, ale situace není nijak katastrofální. „Do konce sklizně nám zbývá ještě týden, pokud zaprší, chmelové hlávky to mohou ještě dohnat,“ podotkl ředitel.
Letošní hektarový výnos ale pochopitelně bude nižší. „Chmel suché horké počasí nemá v oblibě, to mu neprospívá. Přesto si myslím, že úroda bude průměrná,“ odhadl Šrámek, jenž potvrzuje že průměr hořkých látek, bez kterých by následně pivo nebylo pivem, mají letos v chmelu kolem 3,8 procent.
Chmel prý letos nádherně nakvetl a přechází do hlávek pozvolna. Avšak tím, že bylo moc sucho, se z květu nakonec mnohdy hlávka nestane. Pokud by bylo ještě deštivé počasí ve zbývajících několika dnech, chmel může dohlávkovat. Některé hlávky by se uzavřít stačily a neopadaly by.
Největší odběratelé společnosti Rakochmel jsou podle Šrámka z Čech. V každém případě se pěstování chmele vyplatí. „Nyní je to mnohem lépe placené. Před deseti lety se prodávala tuna chmele za 120 tisíc korun, dneska za 240 tisíc korun. Náklady máme ale velké,“ potvrdil Karel Šrámek. Vzhledem k tomu, že investice do chmelnic jsou nemalé a návratnost dlouhodobá, není tolik jedinců, kteří by se do jeho pěstování hrnuli. „Vloni jsme měli hektarový výnos 1,47 tuny. To letos neočekávám, ale myslím si, že pod tunu to padat nebude,“ dodal Šrámek.
Sklizeň trvá Kolešovickým kolem 20 dní. Stálých pracovníků mají dvanáct a s brigádníky ke stovce. „S brigádníky to ale není kdovíjaké. Máme své stálé, kteří přijíždějí ze Slovenska a nějaké studenty. Ale přímo z regionu jich je minimum. Lidem se zkrátka pracovat moc nechce,“ konstatoval Šrámek. Doby, kdy na chmel chodily hojně babičky, jsou totiž tytam. Ručně do věrtelů se už nečeše, sklizeň je technicky náročnější a zvládat obsluhu strojů mohou také jen zdatnější osoby.
Jsou však tací, pro které je sklízení chmele tradiční srdcovou záležitostí a nenechají si účast na chmelové brigádě ujít žádný rok. Mezi takové patří například zástupce ředitele slánského gymnázia Vladimír Kulich. Na chmel chodí pravidelně se studenty na Zlonicko do Šlapanic. Tam chmel sklízejí na polích Karla Bratchetla. „Na chmelové brigády chodím od svých studentských let, když to ještě bývalo povinné. Je to pro mě relax a příjemná změna, kdy mohu fyzicky pracovat, když jsem pak celý rok se studenty ve škole, případně trénuji s mladými stolní tenis,“ řekl pedagog. Letos mu pomáhala na chmelu střídavě zhruba dvacítka absolventů gymnázia. „Pro kluky je to užitečná zkušenost a fajn přivýdělek. Ovšem to vedro na česačce bylo úmorné,“ řekl Kulich, který v době chmelů zůstává kvůli dvousměnnému provozu s ostatními na místní ubytovně.
Bohužel i na šlapanické chmelnice dopadla krize letošního sucha a přitom jsou tyto jako jedny z mála pod kapkovou závlahou. „Přesto bylo vláhy málo, rostliny zasychaly a chmel nevyhlávkoval. Nejlépe na tom byla chmelnice, která je položena v dolíku takzvaná Stružka. Měli jsme sklizeno 2/3, ale v pondělí jsme sklizeň přerušili. Poslední třetinu na 12,5 hektarech majitel ještě ošetřil postřikem proti škůdcům a brigádníci by se měli na pole vrátit v sobotu 8. září, zda ještě něco dohlávkuje,“ popsal kritickou situaci Kulich. Vzhledem k tomu, že jemu už nastanou školní povinnosti, na chmel se nevrátí. O zbytek se postarají ti, kteří mají volno nebo brigádníci ze Slovenska.
Dalšími pěstiteli chmele na Slánsku je Agros Vraný – družstvo vlastníků. Jak potvrzuje předseda představenstva Jaroslav Linhart, v jejich oblasti předpokládají kvůli suchu velmi teplému počasí úrodu spíše podprůměrnou. „Sklizeň je v plném proudu a česat budeme až do pátku 7. září. Pěstujeme chmel na 38 hektarech, ale neočekávám kdoví jaký výnos. Spíše podprůměrnou sklizeň. O kvalitě chmele se můžeme bavit nejdříve za týden,“ dodal Linhart, jejich družstvo dodává rovněž českých odběratelům a zpracovatelům. Podle jeho slov jim v Agrosu Vraný při česání pomáhají osvědčení brigádníci z Ostravska. Ani v tomto případě se o práci na chmelnici nepředhánějí.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
