Jan Renner byl neúnavný regionální badatel. Narodil se v roce 1869 v Lašovicích. Zemřel v rove 1959. Až do své smrti bydlel v Petrovcově vile v Rakovníku.

Ve městě se vařilo od nepaměti pivo bílé, bledé pšeničné a červené (tmavé černé) z ječmene. Bílé bylo husté osvěžující, ani sladké ani hořké. Černé pivo vlivem přidání rakovnického chmele vydrželo v sudech i rok a vařilo se po celý rok. Byla to místní specialita a v 16. století jí Rakovník proslul.

„Toho si byli Rakovničtí dobře vědomi a dokázali toho využít ve svůj prospěch. Svým pivem si získávali náklonnost mocných. Ono působilo na universitě, aby k nim byl dosazen vhodný lektor na jejich školu. Nejvíce potíží měli Rakovničtí s úředníky křivoklátskými, protože tito byli takřka vrchností Rakovníka, jako města komorního, poddaného Křivoklátu. Těch cest a soudků rakovnického piva na Křivoklát! Kdyby jen zůstalo při soudcích, ale křivoklátští úředníci žádali i celé várky."

Není proto divu, že se vedly i četné spory o vaření piva a to rovněž od nepaměti. Už tehdy se bojovalo s konkurencí. Dlouho do středověku byl Rakovník jediným místem, kde se vařilo pivo. Výsadu získal udělením práva míle už za krále Jana Lucemburského. V roce 1500 král Vladislav povolil vařit pivo Senomatským a bylo po klidu.

V roce 1639 se stal pánem Křivoklátska Ladislav Popel z Lobkovic. Dal postavit pivovar v Lužné a zakázal svým poddaným brát pivo z Rakovníka.

Důležitou surovinou, která dávala pivu nezaměnitelnou chuť, byl rakovnický chmel. Jeho kvalita byla vyhlášená široko daleko. Chmelové sádě putovaly dokonce i do Plzně. Rakovnický chmel se vyvážel nejen do všech koutů Čech, ale i do Německa a do Bavor. V 16. století byl v Rakovníku vyhlášen zákaz kupování cizího chmele.

Jan Renner v knize nezapomněl ani na další atributy potřebné k vaření piva. Zmiňuje slad, vodu, várovné dříví, dále ceny piva i šenk. V závěru autor nezapomněl ani na měšťanský pivovar v Rakovníku a na pivovar akciový.

Kniha byla sestavena z jeho často nedokončených rukopisů či strojopisů, v původní nedokončené verzi bez jakéhokoliv komentáře a poznámek.

„Po delším váhání tedy nikdy nevydanou práci předkládáme veřejnosti tak, jak ji autor vytvořil, včetně možných odborných nepřesností, překlepů i chyb ve středověké staročeštině. Přejeme si, aby nám i autorovi toto bylo odpuštěno. Soustřeďte se prosím na dnes již nikde nezjistitelné poznatky. Vězte, že se budete místy jen těžko od čtení knihy odtrhovat. Možná tu objevíte i zmínky o svých předcích," napsal v úvodu knihy Miloslav Klas za vydavatelství Agrosience Chrášťany.

Knihu, jako milý a zajímavý vánoční dárek pro všechny, kteří se zajímají o velkou tradici piva a chmele v našem kraji, můžete zakoupit například v Muzeu T. G. Masaryka v Rakovníku.