„Máme sto třicet tři zapsaných," hlásily ženy u startu, do kterého zbývaly poslední minuty. Ještě než zazněl třesk velkých poklic o sebe, padlo rekordní číslo, sto osmdesát účastníků. A ti všichni se vydali na šestikilometrovou trasu tříkrálového pochodu okolím Lišan. Připravili ho už podruhé členové občanského sdružení Lišanská šlapka. Dali tak šanci ostatním shodit po vánočních svátcích nějaké to kilo.

Proto si také vyšli Jindra Jaroš, Bohumil Růžička, Milan Lifka a Jiří Kubínek, všichni z Lišan.„Je hezky a musíme se hýbat," zkonstatovali pánové. Ale pochod nebyl jen jedinou příležitostí k pohybu.

„Já chodím dennodenně, tak tři, čtyři kilometry. Jsem myslivec. Vyjdu za dům do lesa a zpátky. Podobně jsou na tom i jeho kolegové. Trasa pochodu je sice jiná než loni, ale i tak ji dobře znají, protože to tu mají prochozené.

Mikuláš a čert
Navodit tu správnou atmosféru a nalákat lidi k procházkám do přírody v novém roce, to byl důvod, proč členové občanského sdružení Lišanská šlapka pochod připravili. V polovině cesty čekalo na turisty občerstvení.

„Připravili jsme pro účastníky buřty, které si opečou na dvou ohních, pivo, čaj i něco ostřejšího. Děti se ještě na moment vrátí do vánočních svátků. Naposledy jim v lese nadělí bonbóny čert, Mikuláš a anděl. Potkají je jako velké kartonové postavy i se zvířátky. Myslím, že to bude pro ně překvapení," popisoval za Lišanskou šlapku Jaroslav Mikoláš.

Protože zima stále ještě neukázala svoji tvář a vládlo spíše jaro, opékání buřtů se proměnilo v jeden velký piknik pod širým nebem. Špekáčky a chleba se vydávaly u stánku, zrovna tak i čaj, nebo něco ostřejšího. Lidé si v nebývale teplém počasí v pohodě opékali špekáčky, povídali si a přáli do nového roku. V sokolovně si ještě pochutnali na speciální gulášové polévce, která plnila všechna novoroční přání. Uvařil ji Martin Kaňák. Pro dobrou pohodu od šestnácti hodin vyhrával Martin Sokol.
„Chtěli jsme, aby pochod byl především příjemný a ne příliš náročný. Aby se lidé sešli a popovídali si," zkonstatoval Mikoláš.

Všechny generace

Na tříkrálový pochod si vyšláply opravdu všechny generace.
Jaroslava Kolářová s vnukem Adamem a jeho kamarádkou Sabinou vyrazila letos na pochod poprvé: „Řekli jsme si, že uděláme něco pro zdraví a také už je nám trochu dlouhá chvíle." Kromě pochodů chodí také sami na různé procházky do přírody, nebo jezdí na kole.

O kus dál se na start chystala parta šesti žen. „Nikdy si nenecháme ujít jarní Lišanskou šlapku. Kromě toho na nordic walking chodíme každých čtrnáct dní. Ale teď v zimě jsme to trochu zanedbávaly," přiznala Anna Joglová z Občanského sdružení Amélie pro Rakovník, které poskytuje sociální pomoc pro onkologicky nemocné pacienty.

„Každý, kdo by potřeboval pomoci, může přijít. Scházíme se každých čtrnáct dní v rakovnické nemocnici a jedenkrát za měsíc v restauraci Chalupa. Kromě pravidelných vycházek do přírody máme na jaře rekondiční pobyt na horách. Na podzim čtrnáctidenní lázeňský pobyt v Karlových Varech," zvala Jiřina Vecková, koordinátorka Amélie pro Rakovník.

Pochod si také nenechali ujít vyznavači opravdu mužného sportu, boxeři Radek Červený, Jiří Dyršmíd a Nikola Červená. „Tak trochu oplácíme Jardovi Mikolášovi účast při boxerském klání. Vycházíme si tak vstříc. On nás podpořil, takže teď zase my jeho. Bereme to i jako součást kondičního cvičení. Nejvíc se těšíme, až si opečeme buřta," prohlásil s úsměvem za trojici Radek Červený.