Návštěvníci výstavy se v průběhu podzimu mohou seznámit s kartografickými dokumenty z Národního archivu, Moravského zemského archivu v Brně, Vlastivědného muzea v Šumperku a Městského muzea v Kojetíně a zároveň i s kopií vzácné mezzotinty císaře Karla VI., která se dochovala jako jediná na území bývalé habsburské monarchie.

Vznik translokačních plánů souvisel s řadou konfliktů minoritní židovské komunity s majoritní křesťanskou společností, vyplývajících z hospodářsko-politické situace v českých zemích. Zatímco první habsburští panovníci na českém trůně i vzhledem k ekonomickým zájmům zachovávali k židovské komunitě vstřícný postoj, změna nastala v době vlády císaře Karla IV., který stejně jako celý jeho dvůr vystupoval jako ochránce křesťanské víry.

V souvislosti s panovnickými nařízeními nastala protižidovská opatření včetně takzvaného translokačního reskriptu (2. srpna 1726). Ten určoval, jakým způsobem mělo být řešeno soužití židovského obyvatelstva s křesťanským. Jeho cílem bylo zachycení podoby židovského osídlení v rámci dané lokality a nalezení „řešení“ například vystěhováním, směnou domů, zazděním oken, přemístěním hlavního vchodu nebo zbouráním.

Děti si v rámci přednášky mohly prohlédnout a dozvědět se informace i o dalších plánech z období baroka včetně samotného Rakovníka, který vypracoval Jan Josef Trübl v roce 1727. Žáci si v závěru přednášky vyzkoušeli i jednoduchý test, vztahující se k tématu.

Výstavu v Muzeu T. G. Masaryka v Rakovníku je možné zhlédnout do 12. listopadu.