Největší zastoupení měly už tradičně aureliany hybridy, to znamená velké trubkovité květy ve všech různých barvách. Objevily se tu i křížence velkých trubkovitých lilií s orientálními, což je v současné době mezi pěstiteli novější trend. Naštěstí z obou rodičů si vzaly jen ty nejlepší vlastnosti: elegance a krása květů a odolnost aureliánů. Dál tu byly dvě novinky, poloplnokvětá lilie, která na první pohled připomínala růži. „Na první pohled by nikdo neřekl, že je to lilie," podotkl Jiří Hloušek, jednatel Specializované Základní organizace Českého zahrádkářského svazu pěstitelů lilií Martagon a upozornil na druhou novinku, kterou ocení zvláště odborníci. Tou je tetraploidní lilium pardalinum.

Pochází z jižní Ameriky, zřejmě ji pěstuje pouze jeden pěstitel v Evropě a je geneticky upravovaná. „Vypadá na pohled jako běžně pěstovaná venkovní lilie. Oproti běžným lilium pardalinum má trochu větší květ. Dorůstá až do třech metrů, kdežto ty běžné do metru sedmdesáti. Protože má zdvojenou sadu chromozómů, dá se lépe použít při křížení. Ostatní botanické odrůdy se velmi špatně kříží. Je to proto, aby se v přírodě zachovaly," vysvětloval Jiří Hloušek. Všechny lilie kromě těch orientálních vyrostly venku, dalo by se říci na poli.

Vyšlechtění nových odrůd je tak trochu otázka štěstí. Někdy se to povede hned v první generaci, někdy za třicet let. „Například semena orientálek kvetou poprvé minimálně pět let po zasetí. A to se ukáže třeba jen barva. Další dva tři roky trvá, až rostlina dostatečně zesílí a ukáže všechny své vlastnosti. Pak se použije pro další křížení, nebo se může pojmenovat a registrovat," popisoval Jiří Hloušek.

Při pohledu na záplavu květů si jistě mnohý z návštěvníků vzpomněl na bílou, silně vonící lilii z dětství. Je to lilium candidum, neboli lilie bělostná a také kostelní. Pěstovaly ji hojně naše babičky. V posledních letech se opět začíná objevovat. „Pěstují ji i mnozí kolegové. Jenže tato lilie se naučila perfektně přežívat, i když má v sobě virové choroby. Na první pohled se to nepozná, ale pak stačí jeden nálet mšic a ty přenesou chorobu na jiné odrůdy, které zajdou, ale tahle kostelní žije dál," zkonstatoval Jiří Hloušek. Spolu s lilií bělostnou rostly na zahrádkách našich babiček ještě oranžová lilie cibulkonosná a lilie tygrovitá. Výstava lilií už neodmyslitelně k začátku července do Rabasovy galerie patří. Je to krásný prostor a navíc i klimaticky příznivý. „Chtěl bych Rabasově galerii poděkovat, že nám výstavu umožňuje pořádat," uzavřel Jiří Hloušek. Výstavu grantem podpořilo město Rakovník a firma Procter&Gamble Rakona Rakovník.