„Začínalo nás kolem desíti,“ říká Dalibor Blažek, „ale asi se jim v kroužku líbí, současná výstava už zahrnuje práce osmnácti mladých výtvarníků ve věkovém rozpětí od dvanácti do devatenácti let.“
Dozvídám se dál, že se schází každou středu odpoledne a že v kroužku vládne naprostá tvůrčí svoboda.
„Studenti si dost sami pracují na svém, já jim nanejvýš pomohu materiálem a radou. Ale pokud někdo neví, do čeho se pustit, téma zadám. Nejvíc se maluje.
Realita převažuje u těch starších, u mladších boduje abstrakce, nevyhýbáme se žádné technice ani tématu. V grafice je to suchá jehla nebo linoryt, kreslíme podle modelu – nějaká krabice, vycpanina, co je při ruce, výtvarně poslouží i drát, plast, plastiky řežeme ze stavbařského YTONGU.
Taky se experimentuje, řešíme barevné přechody, budujeme pomocí barev prostor,“ svěřuje se Dalibor a je vidět, že ho práce s mladými tvůrci baví.
„Nebudeme nikoho jmenovat,“ žádá. „Třeba by se na někoho zapomnělo, a to by mi neodpustili,“ směje se. Nakonec jsme jednu výjimku přeci jen učinili, vždyť Luboš Plamitzer nejen vystavuje, ale expozici uvedl i hrou na kytaru.
Výstava zahrnuje také díla vytvořená pomocí počítače – komiks, zvláštní postavičky, architekturu, taky pobaví prasečí barbínou – Prasebínou, vytvořenou dvěma autorkami, zaujme „Mašle“ z bužírek. Pro plastiku ze špejlí se dlouho hledalo vhodné umístění, přenášením nakonec utrpěla tak, že skončila v ohni. Na výstavě ji připomíná jen urnička s popelem a několik fotografií.
U vchodu upoutají dvě fantaskní postavy, které vítají a straší zároveň a třeba obraz „Julie“, ale mezi touhle čtyřicítkou vystavených studentských prací si snad každý najde něco, co zaujme, rozesměje, překvapí, potěší.
Na zahájení byla mačkanice, přišli autoři, rodiče, kantoři, ředitel gymnázia Luděk Štíbr i starosta Zdeněk Nejdl
Kroužek funguje díky prostorám poskytnutým školou, lektorátu Rabasovy galerie a finančnímu přispění města.
Zajímavá a vtipná výsta va studentů rakovnického gymnázia potrvá do 22. května.
Autor: Ivo Mička
