Bretaňské tance totiž navazují na ty keltské. Ještě před tím se v muzeu proměnily v Kelty. Převlékly se do replik vlněných keltských kostýmů, aby věděly, jak se Kelt chystá na hostinu. Památkou na tento okamžik byla společná fotografie. Pak se také dozvěděly spoustu zajímavostí ze života Keltů. „Jestlipak někdo ví, na co Keltové používali tento zlatý srp?"ptala se archeoložka muzea Kateřina Blažková. Návštěvníci pak spol

ečně dali dohromady, že s ním Keltové chodili na jmelí. Kdo měl chuť, mohl okusit i běžná keltská jídla, jahelníky, jahelné kaše, ovesné placky a mátový čaj a také se dozvědět, že Keltové začali první používat vidličku. Dokazují to exponáty zapůjčené Národním muzeem z opida ve Stradonicích. Právě ty zpestřily letošní Den s Kelty. Ale části bronzových nádob, ataše, držadla, nožky, ušní lžičky, kostěný hřeben, vidličky a nože i hrací kostky uvidíte v novostrašeckém muzeu do konce září. Předměty doplňuje výstavka originálních keramických nádob rovněž z opida Stradonice. „Jsou to originály, které se příliš často nevystavují, takže jsme moc rádi, že nám je Národní muzeum zapůjčilo," uvedla Kateřina Blažková. Program pokračoval i odpoledne, kdy se zájemci vypravili na komentovanou vycházku na naleziště opukové hlavy v prostoru valového areálu v oboře Libeň u Mšeckých Žehrovic. Oslavy, svátky a tance Keltů v Muzeu T. G. M. v Novém Strašecí pokaždé připomíná výročí nálezu opukové keltské hlavy u Mšeckých Žehrovic 19. května. Tentokrát připadlo na všední den, proto pracovníci muzea program zaměřili na školy. Celé dopoledne proto proudily do muzea celé třídy dětí hlavně z novostrašecké základní školy.

Páťáky program velmi zaujal. Paní učitelka Mária Bradnová jim před tím hodně vyprávěla o keltské hlavě. „Program se nám líbil už dříve a hlavně to, že si tady děti mohou osahat výrobky Keltů, keramiku a podobně. A také vyslechnout výklad odborníků. Mne už znají. Odborníci je více zaujmou. Tím mají k historii velmi blízko," vysvětlovala Bradnová. Navíc děti v páté třídě probírají výrobu skla, keramiky, proto se jim vše hodí. Z muzea si odnáší překvapivé postřehy, u kterých paní učitelka nepředpokládala, že si jich vůbec povšimnou.

Návštěvu muzea žáci společně ještě ve škole rozebírají, zapisují si postřehy do zážitkového sešitu. Poznatky se jim budou hodit i při práci s keramikou, která je do konce roku ještě čeká. Regionálním dějinám se žáci vůbec hodně věnují. Seznamují se s památkami, řemesly, odborníky, hudebníky. „Někdy to vypadá, že je regionální historie příliš nezajímá, ale když dostanou otázku, pokaždé si něco někdo vybaví," zkonstatovala Bradnová. I když získané informace velmi rychle ztrácejí, k zapamatování jim poslouží třeba právě návštěva Dne s Kelty.