A proč na olympiádu? Večer už přebíral vládu od měsíce dubna květen, a ten potřebuje oheň, nejlépe ten olympijský, aby bylo už konečně všude teplo. 

Olympijské disciplíny dají zabrat hlavě svalům. Sportovci přemýšlejí nad hlavolamem, trefují se míčem do koše. Teď už jen hodit co nejdál gumákem, na první pohled jednoduchá, ale vlastně zrádná disciplína. Gumák vyklouzne, nebo zrádně mění směr. „Víte, jak je těžké vyšplhat na hladký kmen mladé břízy, a ještě se tam udržet co nejdéle?“ Nejlepší „opička“ se udržela dvacet minut a slezla, protože už ji to tam nebavilo!

Za všechny disciplíny samozřejmě přinášejí děti pro svůj oddíl body do celotáborové hry. Letos převzalo nad táborem vládu dvanáct měsíčků. Maruška k nim přispěchala s prosbou o radu, jak získat elixír mládí. Toho se samozřejmě zachtělo maceše a její dceři Holeně. Tentokrát musí měsíčkům pomoci děti. Každý večer, když přebírá vládu jeden měsíc od druhého, dostanou děti úkol. Za jeho splnění se dozví část receptu na elixír. Na konci tábora čeká společné vaření elixíru, proto nesmí chybět ani jedna část!

Právě se do tábora vrací upocení, hladoví a žízniví dorostenci, nejstarší oddíl s oddílem instruktorů. Na dvoudenním puťáku ušli pěkných pár kilometrů. Přes Ostrovec na Rabštejn, kde nocovali pod širákem, ráno podél Střely do Mladotic. Odtud vlakem zpět do Krt a do tábora, celkem zhruba třicet pět kilometrů s plnou „polní“ na zádech. Nejmenší přespali vedle tábora ve velkém plátěném stanu. Večer k tomu zbodli vlastnoručně upečené kuře na ohni a šli spát.

Voroplavba Berounka 2010
Z ARCHIVU: Dobrá nálada je nejdůležitější vybavení posádky na palubě

Hlavní vedoucí tábora Blanka Holopírková celý program tábora ještě více přiblížila: „Letos poprvé místo Honzy Lásky připravovali celotáborovou hru programoví vedoucí Jiří Štulík a Petr Kuchyňka. Měli nové nápady, takže letos si děti zahrály úplně jiné hry. O to se snažíme každý rok, protože sem táborníci jezdí opakovaně, tak aby se nenudili.“ Že to tady rozhodně nehrozilo, dokazuje program jednoho dne: V půl osmé budíček, pak rozcvička. Dnes spartakiáda – hromadné vystoupení na skladbu „Poupata“. Pak osobní hygiena, snídaně. Dopoledne si všichni zahráli na lovce perel. K obědu zavoněla celým táborem rajská omáčka s plněným paprikovým luskem. Po poledním klidu se zabavil každý oddíl sám se svými vedoucími.

Připravit bramboráky vlastníma rukama, od oškrábání brambor až po upečení na ohni v kotlíku v lese, to dá panečku práci! A jak potom chutnají! Po výborném obědě se po nich jen zaprášilo! K večeři připravila paní kuchařka tradiční táborové jídlo sloní haldy, neboli těstoviny s masem a zeleninou.

Večer u ohně přebral vládu další měsíček a přinesl dětem nový úkol. Večerka odtroubila v půl desáté. Mezi tím vším, kdyby se někdo snad chtěl nudit, bylo k dispozici hřiště a míče. Ti se šikovnýma rukama pletli košíky z peddigu, nebo ze zlatých stránek, a nebo tvořili zvířátka z malých květináčů.

Druhá Hředelská traktoriáda
Z ARCHIVU: I podruhé ve Hředlích vedly Zetory

Kdo uvaří nejlepší čaj? To je další známá hra. Jde o to, nasbírat po lese ty nejvoňavější bylinky, a uvařit lahodný čaj. Ten vždycky zhodnotila odborná komise, samozřejmě v čele s hlavní vedoucí. Malí kuchaři měli k čaji napřed nedůvěru, ale pak se dohadovali, že jejich byl ten nejlepší a vypili ho až do dna.

„Na táboře jsme měli šedesát dětí a jako každý rok sem přijelo nejvíce dětí do páté třídy. Vždy jsme se snažili vyjít mrňousům vstříc, nechtěli jsme je nějak stresovat. Máme radost, když tu s námi vydrží a přijedou i další rok, a ještě si přivedou další kamarády,“ řekla Blanka Holopírková. Malí táborníci se každý večer těšili na pohádku na dobrou noc, kterou jim vedoucí předčítali.

Většina z nich se sem opakovaně vrací za dobrou partou a vyroste tady. Vždyť většina vedoucích je z odrostlých dětí. „To je právě to nejlepší. Všechny je známe. Tábor postavili vlastníma rukama. Jezdí sem už i s vlastními rodinami,“ dodává s úsměvem Holopírková.

Břežanská pouť
Z ARCHIVU: Břežanští oslavili pouť jak se patří