A jaký že to svátek věřící v Křivoklátě vlastně slavili? To nám tehdy vysvětlila jedna z účastnic, fotografka Jana Jirásková: „Pohyblivý církevní svátek Těl a Krve Páně je slavený od 13. století. Součástí mše svaté je zvykem uspořádat slavné procesí. V čele průvodu je nesena monstrance pod baldachýnem postupně ke čtyřem venku umístěným oltářům, ozdobeným břízkami, jejichž větvičky mají podle lidové víry magickou moc. Zaručují dobrou úrodu, chrání dům.“

Také na Křivoklátě byly družičky oblečeny v bílém a sypaly před kněze plátky květin. ( Nejčastěji to bývají plátky růží a pivoněk.) „Kněz kráčí pod baldachýnem a nese v monstranci Nejsvětější svátost - velkou hostii proměněnou v Kristovo tělo,“ dovysvětlila ještě k malé, ale jistě významné slavnosti na Křivoklátě – Amalíně Jana Jirásková.

Půvabné procesí doprovázela hudba a na Křivoklátě též s důstojností sobě vlastní milí hosté: Rakovničtí ostrostřelci.