SIMONA ROHLOVÁ

Amatérští archeologové z Rakovnicka s muzeem T. G. Masaryka spolupracují. A je to velmi dobře. Zajímavé nálezy tak končí v rukou povolaných a ve výstavních expozicích, místo soukromých a většinou utajených sbírek. A o tom, že se dá stále nalézt spousta zajímavého, svědčí i příběh zlaté kuličky, ze které se vyklubala keltská mince.
„Stálí spolupracovníci jsou nám věrní, právě u příležitosti výročí 110 let Muzea T. G. M. jsme od nich dostali dárek v podobě dalších zajímavých nálezů z okolí Chrášťan. Za jejich činnost jsme jim vděční, bez jejich pomoci by to nešlo,“ říká o spolupracovnících muzea Kateřina Blažková.
Mezi zajímavé nálezy z poslední doby patří římská spona. Tu donesl právě takový sběratel a je prezentována na výstavě k výročí 110 let Muzea T. G. M., kterou můžete navštívit v těchto dnech. Mezi další unikátní nálezy patří zlatá mince, tzv. statér, jež má velmi zajímavý příběh.
„Dalo by se říci, že je to keltská mince, kterou nalezl sběratel v Řevničově. Měla trochu smutný osud, protože když se údajně našla na zahradě v Řevničově, nálezci si mysleli, že se jedná o olovo, provrtali ji a chtěli použít jako olůvko na prut,“ přiblížila Rakovnickému deníku osud nálezu Kateřina Blažková.
Proběhla řada expertiz – a nakonec se její pravost opravdu ověřila. Je to vlastně malá kulička, která je tak těžká, že musí být jasné, že se jedná o pravé zlato.

kateřina Blažková nám odpověděla i na další otázky.

Jak vypadá vaše práce v terénu?
Od 1. ledna 2007 skončila naše výzkumná činnost v terénu na investičních stavbách, výzkumy nám od tohoto data byly odebrány a z rozhodnutí Středočeského kraje přešla tato práce pouze na Ústav archeologické památkové péče Středních Čech. Náš poslední výzkum proběhl začátkem roku 2007 v Kněževsi za česačkami chmele, a to byl zajímavý výzkum, protože jsme narazili na byzanckou hrobku, která spadá do starší doby železné. V terénu pracujeme nadále, hlavně na neinvestičních stavbách (hlavně rodinných domech). U těchto staveb jde o malou plochu, takže většinou nic zachyceno není. Dále spíše jezdíme na průzkumy v daných lokalitách. V této době se věnujeme hlavně vydání katalogu o středověkých nemovitých památkách, ale výstava k tomuto tématu už je starší.


Zaměřujete nové lokality?
Zaměřování nových lokalit v terénu neprobíhá, protože se momentálně zabýváme hlavně tvorbou katalogu středověkých nemovitých památek, zaměřujeme se a vyhledáváme případné lokality tímto směrem. Máme k dispozici i nové přístroje jako GPS nebo laserový dálkoměr. Takže pokud potřebujeme do terénu, máme konkrétní cíl. Do budoucna se chceme zaměřit na pravěké lokality, které je těžší hledat.


Co bylo vaší hlavní náplní za poslední půlrok?
Za poslední půlrok byly hlavní náplní práce našeho archeologického oddělení doprovodné programy výstavy Keltové na Rakovnicku. Výstavu se nám povedlo zrealizovat, otevírali jsme jí 12. prosince 2007 a postupně jsme pracovali na doprovodných programech pro základní a střední školy. Uvědomili jsme si 65. výročí od nalezení keltské opukové hlavy a navázali na to akcí pro širší veřejnost. Uspořádali jsme den otevřených dveří, byla to první veřejná akce pro širší společnost, která proběhla 19. května 2008. Úplným završením bude koncem tohoto roku vydání katalogu.


Jak den otevřených dveří probíhal? Kolik návštěvníků se ho zúčastnilo?
Sami jsme očekávali, kdo den otevřených dveří navštíví. Nakonec přišly různé školy a napočítali jsme přes 500 návštěvníků. Tento den byl zaměřen na prohlídku expozice, na ukázky řemesel, při této příležitosti nás navštívil novostrašecký hrnčíř. Zajímavou částí byla ukázka švartnových výrobků. Dále mohli návštěvníci nahlédnout do života keltů a zkusit si razit mince nebo péci v chlebové pícce. Odpoledne vyvrcholilo přednáškou se samotným nálezcem opukové hlavy panem Šlejchrtem. Posluchači i my byli besedou nadšení, protože se všichni mohli dozvědět spoustu detailů nejen o nálezu, ale i o životě pana Šlejchrta. Úplným završením doprovodných programů v rámci výstavy Keltové na Rakovnicku bude koncem tohoto roku katalog, ve kterém se objeví expoziční texty doplněné fotografiemi. Stále také usilujeme o alespoň krátkodobé zapůjčení originálu kamenné hlavy z Národního muzea v Praze.


Jak vypadá spolupráce s vašimi pobočkami? Jaké výstavy probíhají? Jaké jiné akce byste rádi zrealizovali?
V našich pobočkách samozřejmě kolují výstavy, v posledním roce je to archeologická výstava Po stopách zaniklých sídel. Ale Keltové na Rakovnicku je stálá expozice v Novém Strašecí. Konkrétně na Jesenicku je právě mnoho středověkých nemovitých památek, takže jsme tam často, protože se to týká práce potřebné k vydání zmíněného katalogu. Zajímavou výstavou byla expozice s názvem Člověk nepřítel i samaritán, jejíž zapůjčení jsme vyjednali s Národním Muzeem v Praze. Tato výstava začínala v Rakovníku, momentálně je v Jesenici a přesune se do Nového Strašecí. Podíleli jsme se i na výstavě k výročí 110 let Muzea T. G. M., kde máme svůj archeologický koutek. Pro expozici Keltů v Novém Strašecí, chystáme program i pro mateřské školky, který je ale teprve na začátku. Mimo jiné bychom zkusili celoroční soutěž nejen pro školy, ale pro všechny děti. Prozatím je to jen nápadem, ale s jistotou chceme každým rokem zaměřovat různé akce pro širší veřejnost. Ráda bych dodala, že pro pobočku v Lánech chystáme koncem září otevřít putovní archeologickou výstavu Masaryk a archeologie, která je zaměřená na prezentaci výzkumů, na nichž se Masaryk finančně podílel.