Policista sáhl do požární nádrže, ve které se topilo malé dítě.


Shoda hned několika šťastných okolností vedla třetího srpna tohoto roku k tomu, že policista Jiří Jakoubek zachránil život malému chlapci.

Výlet v pravý čas
„Trávil jsem právě se svojí přítelkyní Monikou a její devítiletou dcerkou Eliškou dovolenou na chatě na Nové Vsi u Zdeslavi. Měli jsme s sebou také dva psi, které bylo nutné často venčit. Právě toho osudného dne jsme se rozhodli pro procházku do asi čtyři kilometry vzdálené Zdeslavi,“ začal s vyprávěním skromně působící Jiří Jakoubek. Netušili, že už tehdy se hraje o každou minutu. „Eliška se stále ptala, kdy už půjdem, a tak jsme nakonec vykročili. Myslím, že dalším rozhodujícím momentem byla ta chvíle, kdy jsme zvažovali před Zdeslaví, kudy se vydáme dál. Zda to bude do středu obce nebo zda zatočíme před vesnicí a půjdeme směrem ke zdejšímu kempu. Nakonec jsme se rozhodli jít do vesnice. Je třeba říci, že jsme po celou dobu cesty nepotkali ani živáčka,“ vyprávěl dál Jiří Jakoubek.

Drama
Zřejmě už tehdy bojoval malý chlapečeko svůj život. Vlezl v nestřeženém okamžiku do nádrže u rekreačního střediska ve středu obce a začal se topit.
„V ten směr jsem se podíval zcela náhodou. Ta voda je tam úplně příšerná, samý žabinec. Pak se mi zazdálo, jakoby se tam něco pohybovalo,“ líčil policista, který si nejprve pomyslel, že se jedná o nějaké zvíře. Pak ale zahlédl malou ručičku a dětskou hlavičku. V té chvíli mu bylo naprosto jasné, že v požární nádrži se topí malé dítě. „V té chvíli jsem už na nic nečekal a rozběhl se k nádrži. Ten chlapeček byl už celý pod vodou. Do smrti nezapomenu na to, jak se na mne dívaly ty jeho oči pod hladinou. Měl v nich strach, ale když mne uviděl, tak se rozzářily radostí. Přelezl jsem zábradlí a sesunul se do vody, abych na něho dosáhl a pak jej konečně chytil za ručičku a vytáhl ke břehu,“ popsal policista.
Následovala jemná herda do zad drobečka, který se vzápětí rozkašlal a poté konečně i rozplakal. „Až do té chvíle se všechno odbývalo v naprostém až nepřirozeném tichu. Když začal konečně plakat, tak jsem si oddychl, že je zřejmě v pořádku,“ dodal Jiří Jakoubek.
Poděkování

A protože netušil, komu to malé plačící děcko patří, vzal jej do náruče a šel s ním směrem k rekreačnímu středisku, kde se posléze dopátral, že patří jeho provozovatelům.


„Ředitel rakovnické policie Václav Zeman by rád praporčíka Jiřího Jakoubka, který slouží na Obvodním oddělení Hořesedly a je zároveň i místostarostou obce Hořovičky, navrhl na ocenění,“ uvedl k případu mluvčí rakovnické policie René Černý.

Telefonicky se nám podařilo spojit i s rodinou malého , která by měla být ze Vsetínska. „Všichni bychom rádi touto cestou ještě jednou poděkovali muži, který zachránil život jednomu ze členů naší rodiny,“ řekla teta zachráněného chlapce. A Jiří Jakoubek dodává: „Asi nejkrásnější moment pro mne byl ten, kdy jsem se viděl s tím malým chlapečkem, který už byl převlečený do suchého oblečení a vedl se za ruku s babičkou. Tehdy se na mne obrátil a takovým tím dětským hláskem pronesl: tekuju. Víte jak tyhle malé děti ještě neumí pořádně vyslovovat některá slova, tak to poděkování bylo o to víc dojemnější,“ uzavřel Jiří Jakoubek.