Proč jste se dal do psaní kroniky?
Dalo by se říci, že jsem kroniku zdědil. Předtím ji psal zdejší ředitel školy. Já jsem léta dělal v Roztokách konstruktéra. Mám prý hezký rukopis, proto jsem začal psát, aby to bylo k přečtení.

Pamatujete si na svůj první zápis?
To už nevím, co jsem psal. Ale vzpomínám si, že na začátku jsem si z každé kroniky vypsal na papíry nejdůležitější věci, abych věděl, kde co je.

Učil jste se nějak kroniku psát?
Měl jsem nějaké příručky, ale hlavně jsem se podíval, co psal předchozí kronikář a snažil jsem se pokračovat.

Co tedy v kronice bylo a je?
Zapisuji ručně demografické údaje, například úmrtí, narození, přistěhování občanů, hospodaření obecního úřadu. Dále zprávy hospodaření jednotlivých organizací v obci, svazu žen, hasičů. Od myslivců třeba ulovená zvěř. Od Sokolů tam dávám sportovní výsledky, kdo sem přestoupil. Od hasičů zapisuji, kolika se účastnili soutěží a podobně. Pak hlavně dokumentuji , co se v obci dělá, výstavba objektů a údržba. Jen píši, žádné fotografie se tam nenalepují.

Zapisujete i nějaké mimořádné události?
Zaznamenávají se většinou katastrofy, ale nesmím z toho dělat černou kroniku.

Pamatujete si na nějakou událost, třeba úsměvnou, nemusí to být katastrofa.
Na úsměvnou zrovna ne. Vzpomínám si na povodně v roce 2002. Ves to zrovna moc nevypláchlo, ale chataři měli co dělat. Také tady často řádí vichřice. Zaznamenávají se i velké autonehody.

Kolikátou kroniku už píšete a od kdy je vedena?
Když jsem to převzal, tak jsem dopisoval pátou, teď už jsem u šesté. Nejstarší zápis je z roku 1934, ale to bylo dopisováno dodatečně. Od roku třicet osm přes celou válku nikdo kroniku nepsal. Dopisovala se až potom.

Jak často píšete?
Většinou si dělám během roku poznámky o událostech, pak si vytáhnu zápisy ze schůzí a píši během dalšího roku. Kronika by měla být dopsána do půli dalšího roku.

Mají lidé možnost do kronik nahlédnout?
Samozřejmě. Tady se jednou za měsíc scházejí ženské v hospodě, dají si večeři a předčítají si z kronik. Už jsou u třetí.

Baví vás to?
Ze začátku mě to bavilo, teď už méně. Píši tak trochu z povinosti. Rád bych to někomu předal.